Článek
Když se s lidmi bavím o důchodu, často slyším, že byli několik let na úřadu práce, dlouho marodili nebo měli období bez zaměstnání, a předpokládají, že se jim všechno automaticky započítá. Jenže pravidla jsou trochu složitější. Z pohledu účetní bych proto doporučila nespoléhat na domněnky a raději si včas ověřit, jak jednotlivá období ovlivňují nárok na důchod. Právě tady totiž vznikají chyby, které mohou člověka nepříjemně překvapit až těsně před odchodem do penze.
První častou chybou je představa, že se do důchodu započítá celá doba evidence na úřadu práce. Ve skutečnosti záleží na tom, zda jste pobírali podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci a jak dlouho jste byli evidovaní bez podpory. Doba pobírání podpory se může započítat jako náhradní doba pojištění. Evidence bez podpory se započítává jen v zákonem omezeném rozsahu. Celkově se evidence na úřadu práce pro důchod hodnotí nejvýše v rozsahu tří let, přičemž z doby bez podpory před dosažením 55 let věku lze započítat nejvýše jeden rok. U starších období se mohou uplatnit přechodná pravidla. Proto je důležité zkontrolovat přesná data evidence a pobírání podpory, nikoli pouze to, že jste byli vedeni na úřadu práce.
Druhou častou chybou je přesvědčení, že dlouhá nemoc se do důchodu vždy započítá stejně jako běžné zaměstnání. Pokud jste byli v pracovní neschopnosti během zaměstnání, které zakládalo účast na důchodovém pojištění, tato doba se zpravidla posuzuje v rámci pojištěného zaměstnání. Doba pracovní neschopnosti se navíc za stanovených podmínek hodnotí jako takzvaná vyloučená doba, aby období s nižšími nebo žádnými výdělky nesnižovalo průměr, z něhož se důchod vypočítává. Jiná situace ale může nastat, pokud pracovní neschopnost pokračovala po skončení zaměstnání. Záleží na konkrétních okolnostech a na tom, zda splňujete podmínky pro započtení daného období. Pokud jste dlouhodobě marodili, ověřte si proto, jak je vaše situace v evidenci vedena a zda je potřeba některé údaje doložit.
Třetí chybou je předpoklad, že když člověk nepracoval, nemusí už nic řešit. Pokud jste nebyli zaměstnaní, nepodnikali jste, nebyli jste evidovaní na úřadu práce a nespadali jste do jiné započitatelné doby, takové období se vám zpravidla do potřebných let pojištění nezapočítá. Několik měsíců nemusí být zásadní problém, ale delší mezera může v součtu znamenat chybějící roky. Pokud se blížíte důchodovému věku a zjistíte, že vám pojištění chybí, zeptejte se na České správě sociálního zabezpečení, zda je ve vašem případě možné využít dobrovolné důchodové pojištění. Doplacení má zákonné podmínky a není možné automaticky zaplatit libovolnou dobu zpětně.
Jak tedy předejít zbytečným starostem? Doporučuji zkontrolovat si evidované doby pojištění na ePortálu ČSSZ ve službě Moje konto. Pokud chybí zaměstnání, evidence na úřadu práce nebo jiné důležité období, můžete požádat o prověření a podle situace doložit potřebné dokumenty. U evidence na úřadu práce se hodí potvrzení o době evidence, u zaměstnání například evidenční list důchodového pojištění. Pokud si nejste jistí, jak se konkrétní období hodnotí, obraťte se na příslušnou správu sociálního zabezpečení.
Z mého pohledu je nejdůležitější nečekat až na okamžik, kdy budete podávat žádost o důchod. Úřad práce, nemocenská ani období bez práce samy o sobě neznamenají, že budete mít s důchodem problém. Rozhoduje ale to, jak se jednotlivé doby podle zákona posuzují a zda máte splněné potřebné podmínky. Když si vše ověříte včas, získáte jasnější představu o své situaci a případné chybějící údaje budete mít možnost řešit s větším klidem.
Oficiální informace najdete na stránkách ČSSZ – Náhradní doba pojištění, ČSSZ – Dokládání chybějící doby pojištění a v online službě Moje konto.
