Článek
Kaddáfího Amazonky nebo Jeptišky revoluce, jak jim přezdívali západní novináři, vznikly někdy v 80. letech minulého století. Kaddáfí byl už několik let u moci a rozhodl se, že jeho osobní ochranka bude složena výhradně z žen. Proč se tak rozhodl se vždy pouze spekulovalo.
Údajně měl k ženám mít pozitivní vztah a jednoduše jim důvěřoval více než mužům. Podle Kaddáfího totiž neměly ženy mocenské ambice jako někteří mužští důstojníci, a proto od nich nehrozila „kudla do zad“. Sám navíc věřil tomu, že pro případného arabského atentátníka by bylo příliš náročné začít na ženy střílet. V neposlední řadě pak podle některých zahraničních novinářů šlo o image. Výstřední diktátor obklopený krásnými ženami ve vojenských uniformách totiž vždy budil pozornost médií.
Atraktivní vizáž, ale i náročný výcvik
Stát se členkou Kaddáfího ochranky bylo v Libyi považováno za velmi prestižní záležitost. A nebylo to ani zdaleka lehké. Dívky musely být vysoké, atraktivní, nesměly mít manžela, stále musely být panny a samozřejmě musely zvládnout náročný vojenský výcvik. Jednotka měla dokonce svou vlastní speciální akademii.
Součástí výcviku byla střelba ze zbraní, bojová umění, psychologický výcvik, ale např. i dovednosti související se starostí o domácnost. I když uchazečky celým procesem úspěšně prošly, málokterá se dostala až přímo k libyjskému vůdci. Ten si totiž z žen sám vybíral ty nejlepší.
Aisha pro Kaddáfího obětovala svůj život
Ženy samozřejmě musely složit přísahu, ve které se zavázaly za Kaddáfího položit i vlastní život. A jednou skutečně nastala událost, která váhu této přísahy ověřila.
V roce 1998 na Kaddáfího konvoj zaútočili islámští fundamentalisté. V nastalé přestřelce šlo vůdci o život a málem by o něj i přišel. Jedna z dívek ho však svým tělem zakryla a střely zasáhly ji. Na místě byla mrtvá. Jmenovala se Aisha a mělo se dokonce jednat o jednu z Kaddáfího favoritek. Útok atentátníků se sice podařilo odrazit, ale nejméně dalších sedm členek ochranky bylo postřeleno.
Obvinění ze sexuálního zneužívání
Protože se členkami mohly stát pouze krásné dívky, přirozeně se začalo spekulovat, zda se starají pouze o Kaddáfího bezpečnost. Zvlášť po pádu jeho režimu se začala objevovat svědectví o tom, že dívky často uspokojovaly i jeho sexuální potřeby. A to není vše.
I když ve většině případů dívky do jednotky chtěly vstoupit dobrovolně, některé k tomu prý byly donuceny násilím. V procesu výcviku je pak měli znásilňovat Kaddáfího důstojnici. Ta nejhorší svědectví pak tvrdí, že když členka ochranky upadla u Kaddáfího v nemilost, sám dal k jejímu znásilnění svolení svým důstojníkům a údajně i synům.
Cesta ke konci
Amazonky Kaddáfího doprovázely téměř všude. Staraly se nejen o jeho bezpečnost, ale i o jeho domácnost. Když byl Kaddáfí zabit, jednotka už v podstatě neexistovala. Zbytek žen se vrátil ke svým rodinám, nebo si našly jiné zaměstnání a o tom předchozím se raději nikde nezmiňovaly. Po všem, co po válce začalo vyplývat na povrch, na ně nebylo pohlíženo zrovna pozitivně. Navíc i zvěsti o údajném sexuálním zneužívání byly pro dívky téměř zničující, protože by si je žádný muž nechtěl vzít.
Celkem jednotkou prošlo kolem 400 dívek.
Zdroje
