Článek
Morell studoval medicínu na několika evropských univerzitách, mj. i v Paříži. Po svých studiích se věnoval porodnictví a gynekologii, dodělal si i doktorský titul a stal se plnohodnotným lékařem. Krátce ještě pracoval jako lodní doktor a ihned v roce 1914 vstoupil jako dobrovolník do německé armády.
Po válce se výhodně oženil, a díky jmění manželky si mohl otevřít svou vlastní moderní ordinaci. A jeho praxi se dařilo. Morell totiž používal dosud nevídané metody. Svým pacientům připravoval speciální tablety a séra vlastní výroby, po kterých se jejich problémy vždy zdánlivě vyřešily. To, že tyto „zázračné“ výrobky obsahovaly velmi často různé drogy, tehdy nikoho moc nezajímalo.
Díky účinkům svých metod se stal rychle slavný a léčil různé prominentní osobnosti jako např. atlety, bohaté průmyslníky nebo i rumunského krále. Mezi jeho pacienty pak nechyběl ani Heinrich Hoffmann, Hitlerův osobní fotograf. Toho Morell údajně vyléčil z nějaké sexuálně přenosné choroby a Hoffmann se mu cítil zavázán. O „zázračném“ Morellovi proto řekl i Hitlerovi, který ho v roce 1936 pozval na večírek.
Hitlerovým osobním lékařem
Na osobním setkání udělal Moller na Hitlera dojem. Ihned začal Vůdce léčit s jeho žaludečními problémy, což se mu podařilo, a navíc jeho léčba odstranila i Hitlerovu vyrážku na noze. Od té doby ho Hitler považoval za geniálního muže a udělal z něj svého osobního lékaře.
Jenže Morellova léčba z Hitlera pravděpodobně nakonec udělala lidskou trosku. Hitlerovi pravidelně ordinoval své vlastní tablety nazvané „Vitamultin“. Tyto tablety byly potaženy zlatem a obsahovaly metamfetamin (pervitin). Hitler se po nich cítil nabuzený a plný energie, a proto jich bral i několik denně.
„Říšský mistr injekcí“
A u Vitamultinu nezůstalo. Morell si zodpovědně vedl medicínské záznamy všech svých pacientů. A dochoval se i ten Hitlerův. Podle něj dostával Hitler každý den směs různých látek. Vitamíny, toniky, ale i drogy. Většinu z nich mu Morell podával injekčně a zbytek v tabletách. A to až dvacetkrát denně. Hitler údajně nechal i zastavovat svůj vlak na cestách, jen aby mu Morell mohl bezpečně píchnout injekci. Hermann Göring pak Morellovi posměšně přezdíval „říšský mistr injekcí“.
Celkem Hitler pravidelně dostával až 74 různých látek v různých směsích. Nechyběly mezi nimi např. kokain, heroin, pervitin, testosteron nebo kofein. Podle Morellových záznamů dostal Hitler jen od roku 1941 přibližně 800 injekcí a přes 1 100 dávek léků celkově. Spekuluje se proto, že právě Morellova „léčba“ udělala z Hitlera ke konci války drogově závislého člověka, který už byl zcela odtržen od reality.
Nezaměstnávám ho pro jeho vůni, ale proto, aby se staral o mé zdraví.
Morell se taky stal členem Hitlerova užšího kruhu přátel a Vůdce prakticky neopouštěl. Kromě Hitlera se ale doktor nikomu nezamlouval. Ve společnosti se prý choval neohrabaně a hrubě, byl obézní a tělesně zapáchal. Přední nacisté jako Göring nebo Himmler pak zpochybňovali Morellovi metody a zesměšňovali ho.
Konec války a Morellův osud
I když jím Hitlerovo okolí opovrhovalo a snažilo se ho přesvědčit, aby svého lékaře vyměnil, vydržel Morell na svém místě až do konce války. Byl dokonce jedním z posledních lidí, kteří s Hitlerem zůstávali v jeho Führerbunkeru. Právě on pak Hitlerovi a Goebbelsovi dal sebevražedné kapsle s kyanidem.
Nakonec Hitler Morella propustil s tím, že už nepotřebuje jeho lékařské služby. Morell tak z bunkru odešel a podařilo se mu dostat až k americkým liniím. Následně byl zadržen a vyslýchán kvůli svému blízkému vztahu s Hitlerem. Nikdy však nebyl obviněn ze žádného zločinu. Kvůli své těžké obezitě se u něj následně rozvinuly zdravotní potíže a v roce 1948 zemřel.
Zdroje
