Článek
Válka se pro Itálii skutečně nevyvíjela zrovna šťastně. Spojenecká vojska dobývala Sicílii, Řím i ostatní města byla pravidelně bombardována, chybělo jídlo i palivo a do toho Italové umírali i daleko na východní frontě. Celková porážka tak byla v podstatě nevyhnutelná.
Se stále se zhoršující situací se snižoval i Mussoliniho vliv a moc. Na rozdíl od nacistického Německa měl totiž Duce složitější postavení. Itálie byla formálně stále monarchií v čele s králem Viktorem Emanuelem III. a zároveň zde existoval orgán tzv. „Velké rady fašismu“. Velká rada byla něco jako obdoba dnešní vlády. Měla rozsáhlé pravomoci, mezi které patřila i možnost odvolat předsedu vlády, tedy samotného Mussoliniho.
I když byla rada samozřejmě složena z předních postav italské fašistické strany, zoufalou situaci už nemohla ignorovat. Rozsáhlé intriky a boje o moc v pozadí, do kterých se aktivně zapojoval i sám král, nakonec vyústily ve vyslovení nedůvěry Mussolinimu v noci z 24. na 25. července 1943. Překvapený Duce byl na králův rozkaz zatčen a byla vytvořena nová vláda, která začala vyjednávat se spojenci o příměří.
Hitlerovo zděšení a rychlá reakce
Když se zpráva o odstranění Mussoliniho dostala k Hitlerovi, způsobila všeobecný poprask. Hitler byl údajně rozzuřený. Nejenže přišel o stále cenného spojence, ale navíc se začal obávat i o své vlastní svržení. Když totiž mohl být svržen Mussolini, proč by se někdo nemohl pokusit o totéž v Německu?
Reakce na sebe proto nenechala dlouho čekat. Protože italská armáda byla díky převratu v naprostém zmatku, rozhodlo se německé velení neztrácet čas. V tzv. operaci Achse vpadly německé jednotky do Itálie a rychle se jim podařilo odzbrojit více než milion italských jednotek.
Na obsazeném severním území Itálie byla vytvořena Italská sociální republika a jejím vůdcem se měl opět stát Mussolini. Jenomže nikdo nevěděl, kde je vězněn. Podle dohody se spojenci měl být navíc předán do jejich rukou jako válečný zločinec, a proto byl často převážen z místa na místo za největšího utajení.
Úspěch německé rozvědky a „nejnebezpečnější muž v Evropě“
Nakonec se však německé tajné službě podařilo Mussoliniho lokaci objevit. Bývalý Duce byl vězněn v horském hotelu Campo Imperatore v pohoří Gran Sasso, přibližně 2 100 metrů nad mořem. Hlídalo ho něco přes 200 ozbrojených mužů.
Na přímý Hitlerův rozkaz se začalo s přípravami na vysvobození pod názvem Unternehmen Eiche, česky „operace Dub“. I když se na plánování podílelo více lidí, samotné provedení měl na starosti major SS Otto Skorzeny, přezdívaný „nejnebezpečnější muž v Evropě“. Ten sestavil tým o síle 90 parašutistů (složený i z příslušníků SS), kteří se měli k blízkosti hotelu dostat kluzáky, překonat odpor Mussoliniho věznitelů a následně jej odvést na svobodu.
Ráno 12. září bylo vše připraveno a kolem poledne byl plán spuštěn. Kvůli strmému a kameny posetému okolí hotelu se však nedalo nikde bezpečně přistát a celá akce se zdála být v ohrožení. Nakonec se ale přece jen rozhodlo, že se kluzáky mají o přistání pokusit. Jeden z nich údajně sice havaroval a parašutisté byli zraněni, ostatní však dosedly relativně bez komplikací.
Italští vojáci byli německým výsadkem naprosto překvapeni. I když byli dobře vybaveni, nevěděli, jak se zachovat. Skorzeny s sebou navíc prozřetelně vzal i italského generála Soletiho, který Italům přikázal složit zbraně. Výsadkem paralyzovaní Italové jeho rozkaz nakonec poslechli a nechali se německými jednotkami odzbrojit.
Ve stejnou chvíli navíc další dva kluzáky s německými parašutisty přistály i v údolí, ze kterého vedla na vrchol hory lanovka. Tam parašutisti přerušili veškeré telefonní linky a další spojení, takže si Italové ani nemohli zavolat posily na pomoc.
Za celou akci tak nepadl ani jediný výstřel. Pouze dolní výsadek zastřelil přibližně čtyři italské policisty, kteří se snažili je odrazit a rychle varovat blízkou vojenskou posádku.
Už 14. září se pak osvobozený a vděčný Mussolini setkal ve Vlčím doupěti se svým zachráncem. Následně se skutečně stal hlavou loutkové Italské sociální republiky.
Osudu se však uniknout nedá. Jen o necelé 2 roky později, když se snažil utéct do Švýcarska, byl Duce chycen partyzány a popraven.
Zdroje