Článek
Někdy se tak okolnosti sejdou, že se lidé sejdou právě u WC. Dodám, že stejného slovesa jsem užil dvakrát úmyslně. Nedávno se stalo v budově nejmenovaného místního supermarketu. Byly ke spatření tři mladí muži. Na první pohled bylo asi správné je odhadnout na kamarády, neboť se spolu bavili velmi srdečně. Navíc bych hádal, že se sešli po nejméně pár týdnech či měsících.
Při pozornějším sledování by člověku neuniklo, že se neocitli v dokonalé pohodě, neboť se prozrazovali neslovním typem komunikace. Bližší prvky nebudu dodávat, abych je příliš neztotožnil. Dodatkem je, že neměli úplně stejný věk, jak brzo vyplynulo z jejich řečnění. Ostatně, pro něj bylo charakteristické předvádění se a patrné přehánění, jak jsou dobří, zkušení, nad věcí… Prostě borci. S ohledem na věk, jenž se nelišil zásadně moc, nic katastrofálního. Součástí, nikoli ale časově rozsáhlou, se stalo občasné pohlédnutí na displeje chytrých mobilních telefonů. Že by očekávali nějakou pracovní zprávu? Nebo spíše „pozdrav“ od přátel na sociálních sítích? Tady bychom museli nějaký čas spekulovat. Není úplně vhodné se ptát. Kdo ví, co by mohlo následovat? Dostavilo by se u nich potěšení, že jich nikdo povšiml? Zarazili by se a ohradili? Třeba i méně slušně? Prohlíželi by si kladeče otázky tzv. podivným pohledem? Přemístili by se jinam? Poslali ho do… Vše je možné. Jakož i další verze.
Jako zajímavé se mi jeví napsat pár zmínek o obsahu jejich besedování. I když neměli zcela bílou pleť, kladným překvapením se stalo povídání o místech, kde pracují a s jakými vlivy a potížemi se tam setkávají. Jejich působení není zřejmě úplně snadné. Třeba se zastavili u dodávek s materiálem. Také jak občas někdo ze spolupracovníků dojde pozdě, jindy něco pokazí a stav se musí napravovat. Besedníci se tu pyšnili kladnými zásahy. Ale vcelku se shodli, že neprocházejí zásadními komplikacemi. Jak jsem pochopil, většinou našli svoje profesní uplatnění v oboru stavebnictví, pochopitelně na nejnižších pozicích, tj. jako pomocní dělníci, neboť na výuční list nedosáhli. Přesto mohou být platnými oporami. Stačí se zajímat, snažit, pozorně koukat a učit se od lepších a šikovnějších. Sám znám pár lidí, kteří se za pomoci amatérského samoučení stali velmi dobrými, ba lepšími než majitelé zmíněných listů.
Když se vypořádali s pracovními záležitostmi, hodnotili svoje vzdělání. Nejprve si vyměnili podklady, kdo kam a s kým chodil. Zjistilo se, že mají hodně společných známých, přičemž vzduchem proletělo více než patnáct - pro danou komunitu - typických křestních jmen. Následně vzpomínali, co si ve škole užili, jak někdo někoho vytočil, nachytal, napadl, zbouchal ho a jakým způsobem, co se dělo poté, a především jak se vzájemně kryli, aby učitelky na nic nepřišly a oni od nich nebyli potrestáni. Jak jsem vyrozuměl, většinou se jim dařilo. Jasně, příslušníci pedagogického sboru nemohou být všude. Občas si též potřebují odskočit, pozřít ve zrychleném tempu svačinu, něco odnést na vedení školy, být na dozoru opodál atd.
Takže beseda na téma vzdělání. Kam až se dostali a jestli je vůbec pro získání a udržení práce důležité. Obecně asi budeme souhlasit, že svůj význam a přínos má. Jenže mladí muži se zde přesvědčovali o opačné verzi. Zakrátko se dopracovali k poznání, že sice za sebou mají devět roků povinné školní docházky, nicméně nikdo z nich svou školní pouť nedotáhl až do poslední, tj. deváté třídy. Registroval jsem řečnické otázky jako - „a k čemu by ti bylo devět tříd?“, „není to dneska jedno?“, „hlavní je, abys rozuměl, co máš dělat, ne?“, „a co jako mít SŠ a nevyjdeš se šéfem?“, „co pak jako naděláš, co?“, „hlavně aby sis vydělal a nechali si tě tam, ne?“ atd. Svým způsobem měli kus pravdy. V každém případě zasluhují ocenění, že chodí do práce. Se zvýšenou pravděpodobností si v ní nepovedou úplně špatně. Žijeme přece v kapitalismu, a tak by je vedoucí zakrátko vyhodil. Pokud by ovšem nebyla nadměrná nouze o pracovní sílu. Horší variantou by bylo, pokud by besedující patřili mezi tzv. dlouhé pobírače dávek pro tzv. potřebné a současně pracovali načerno. I tak by si počínali o fous lépe oproti sběračům cizích předmětů…
