Článek
Jak si mnozí povšimli v celku loňského fotbalového mistra se něco děje. Nehoním se za senzací, a proto nebudu kromě prvního slova v nadpise používat možná nadnesené výrazy jako boj, uragán, msta, na krev, zuří atd. Jako více zajímavé bych viděl věnovat se titulku jako celku.
Člen Asociace pro mezinárodní otázky Petr Čermák uvádí, že národní identita obyvatel na Balkáně bývá velmi těsně svázána s náboženským vyznáním. Také připomněl, že i po řadě let od osamostatnění Kosova nadále trvá otevřený spor mezi ním a Srbskem. Dění ve sparťanské kabině lépe pochopíme, když přijmeme informace, jací občané Kosovo tvoří. Především se jedná o etnické Albánce. Proto není žádným překvapením, že se sdružili do čtveřice, která na pohled táhne za stejný konec téhož provazu, zatímco srbská hvězda V. Birmančevič se zdá být osamocena. A patrně v nevýhodě. Ke všemu je třeba dodat, že její loňská a jarní forma zmizela, přestal být tahounem, navíc prosakují zprávy o zranění, celkově se celku z Letné nedaří, což se všelijak sčítá a násobí a dostavuje se výsledek, z něhož my jako bokem stojící část vidíme a slyšíme.
Se znalostí jevů a procesů ve školním prostředí bych zde spatřoval pár spojitostí. Již před několika roky se podařilo ověřit myšlenku, že nacházejí-li se ve třídě dva žáci, kteří dost narušují úsilí a práci paní učitelky, dají se zvládnout. Zejména vlastní-li vyučující osoba dostatek příslušných vědomostí, znalostí, dovedností, zkušeností a schopností. Pokud se počet zvedne na tři, nastávají spíše větší než menší komplikace. Nemluvě o čtyřech, pěti, šesti, jak se dnes vlivem nedostatečné výchovy ze strany rodičů stává. Ke všemu ještě přičtěme příliv cizinců, hlavně z území Ukrajiny a dostaneme odpověď na dění v kabině Sparty a též mimo ni.
I kdyby někdo nezvládl učivo matematiky na ZŠ, lehce se dopočítá, že balkánských jedinců ve Spartě působí celkem pět. S vědomím znalosti školního bádání si stačí položit otázku - lze je snadno ukočírovat? Odpověď si každý jistě vyhotoví sám a bude s vysokou pravděpodobností správná. Mimochodem - zmíněný sparťanský počet míří na první místo na světě! Kéž by se jí tak dařilo i na trávníku.
Jak vypadají reálné obrazy. Podobně jako ve škole se ani ve Spartě nemusí ani nic říkat. Ve třídě a na chodbách registrujeme posměšná gesta, vyzývavé pohledy, vrážení, strkání, urážky, zatímco elitní fotbalisté vymysleli tzv. čarování s vlajkami a se státními symboly. A možná nebylo zveřejněno všechno…
Jako potvrzující konkrétní příklad bych doplnil vyprávění jedné velmi zkušené paní učitelky, která tzv. směs balkánských dětí měla ve své třídě. Jak se vyjádřila, dění ve Spartě vidí jako přes kopírák a plně mu rozumí. Denně řešila rozmíšky, třenice, neklid, nepochopení, provokace, naschvály atd. Ostatně předestřeme analogickou myšlenku - kdo by dnes dal do jednoho mužstva Rusa a Ukrajince? A více než tři? Šlo by vůbec o možné řešení? Opět nám poslouží školní příklad. Znám jednu třídu, kde vedle ukrajinských dětí působí jeden malý Bělorus. Pokud si myslíte, že tam má na růžích ustláno a cítí se velmi dobře, pak setrváváte v omylu. Jak se podařilo zjistit, děti by spolu jakžtakž dokázaly vyjít, především za vytrvalé a účinné pomoci školního personálu, jenže leccos pochází od dospělých v rolích rodičů.
Myslím, že emoce jsou důležitá položka, avšak je třeba, jak se mezi lidmi říká, vzít do hrsti rozum. Ve škole se dětem sděluje, že nemusejí být s každým ve třídě kamarádem, ale mají se snažit o dobré vztahy a spolupráci, aby plnily úkoly v párech, ve trojicích a ve větších skupinkách. Podobně se vyjadřuje v obsáhlém rozhovoru pro deník Sport / 5. 11. tr. / sportovní ředitel Tomáš Rosický, když mluví o jednotě hráčů. Ano, nemusejí se mít rádi, ale na tréninku a při zápasech si musejí počínat vzorně. Na rozdíl od školy v jejich práci jde o mnohem vyšší finanční prostředky.
