Článek
Možná jste na něj někdy už narazili. Spíše se patrně bude jednat o filmové ztvárnění, kde jistí jedinci dosahují těžko napodobitelných a tím více obdivovaných kousků. Třeba příliš daleko a/nebo vysoko vyskočí. Uzvednou nadměrně hmotný předmět. Jejich pohyb vlastními silami je nezvykle rychlý. V neposlední řadě je vídáme v bitkách s „nepřáteli“, kterých dokážou vyřídit velkou přesilu. A sami vyjít vítězně a jen s malými šrámy.
Občas se mihnou jako součást zpráv v médiích, pro něž jsou vítaným prvkem a námětem. Pořád je třeba přicházet s něčím novým, speciálním, přitažlivým, aby lidé četli, poslouchali a sledovali a hlavně aby moc nepřemýšleli a koukali na reklamu a podle ní co nejdříve a nejvíce nakupovali. Třeba se vám předložené tvrzení bude zdát moc tvrdé a přímočaré, ale leccos naznačuje, že se děje právě tak. Cosi se má vyvolat. Nakolik půjde o pravdu, se ještě uvidí. Když tak se se zpožděním vyrobí malá omluva. Které si skoro nikdo nevšimne…
Co by měl člověk dělat, když u sebe zjistí zvláštní schopnosti? Je žádoucí, aby o nich věděli jeho nejbližší? Jak k němu budou přistupovat? Stoupne v jejich očích zájem? Či snad se od něj budou odtahovat? Co kdyby si získal pozici pověstné černé ovce mezi bílými? Jistě by byl ve hře prvek, čeho se ony zvláštní schopnosti týkají. Pokud by s nimi mohl někomu pomáhat - mám na mysli lidového léčitele -, asi se nevyskytne nějaký odpor. Ale co kdyby se u pár lidí trefil do jejich budoucnosti? Vždyť leckoho zná, leccos dokáže odhadnout. A mimochodem platí, že cizí lidé vidí do našich potíží trochu jinak a někdy se jim podaří lépe odhadnout, kudy cesta ne/povede a co se asi ne/stane.
Nebo je má znát co nejširší okruh osob? Tady se mohou vyskytnout stejné individuální přístupy jako u blízkých. S ohledem na dění po psychologické stránce vůbec nejde napsat, že něco bude jasnější, rychlejší a/nebo výraznější. Navíc si uvědomme, že žijeme v informační době. Avšak někteří - zejména zkušení a více informovaní občané - nezapomínají podotknout, že by přesněji měla být nazývána dezinformační dobou. V ní mj. platí, že kdo o sobě nedá vědět a neupozorní na sebe, spíše upadne v zapomnění a neprodá se tak, jak by mohl. Možná jako kdyby ani nebyl. Proto se tolik času, úsilí a peněz věnuje reklamě a propagaci.
A nyní se podívejme na samotného nositele. Neupřednostníme ovšem obsah a směr zvláštních schopností. Má na nich pracovat a průběžně je zdokonalovat? Má se snažit, aby stav raději zůstal, jak je? Měl by se jich spíše bát? Když se nad svou situací pořádně zamyslí, skutečně by se někdy mohlo stát, že by někomu ublížil. Jestliže jsem zmínil lidového léčitele, dost případů se již stalo a několik jich bylo medializováno. Kdo není zasvěcen a aktuálně se neocitá v životně obtížné situaci, udiveně kroutí hlavou, jak je možné, čemu všemu lidé uvěří. Experti na práci s informacemi by mu sdělili, že i přes veškerý technický pokrok a technologické novinky je lidská mysl stále v zajetí minulých století a tisíciletí. Člověk se podívá a seznámí s tzv. moderními vychytávkami a leckteré začne dříve nebo později využívat, ale přesto si přečte horoskop, navštíví věštkyni, studuje snář, věří na osud atd. Co vlastně o sobě říká?
