Článek
Dnes je doba jiná. Vodní plocha je už spíše samozřejmostí. Slyšel jsem o lidech, kteří volí svoji destinaci podle velikosti bazénu. Nemusíme jejich prohlášení věřit, ale něco by na něm mohlo být…
Dějištěm je hotelový bazén. Ve vodě je muž a s ním jeho dvě dcery, jejich věk bych odhadl asi tak na 13 a 8 let. Snaží se s nimi o aktivní zábavu. Postupně je prostřídá a povozí na velkém gumovém kruhu. Jistě nebylo jeho úmyslem, ale třikrát do mě narazili. Omluva se stala součástí naší komunikace. Díky ní jsem zjistil, že na české hory dorazili až z Ruska. Se starší dcerou si pak dává závody na jednu délku, přesněji na velmi krátkou vzdálenost, vždyť vodní plocha nemá ani 10 metrů. Pak muž na chvíli vyleze z vody a sedne si vedle ženy. S nejvyšší pravděpodobností se jedná o jeho manželku. Zvenku proces vypadá, jako kdyby byla trochu mimo. Po celou dobu se věnuje chytrému mobilnímu telefonu, patrně se realizuje na sociálních sítích. Poočku sleduje dění v bazénu, avšak hlavní díl času a pozornosti je napřen směrem k partnerům na displeji. Pár slov muže nakonec přece jen zapůsobilo a ona s mírnou neochotou vstane a po malých schůdcích „opatrně“ sestupuje směrem dolů. Moc pomalu.
Uvozovky mají naznačit, že se nechce namočit. Vysoko položený úkol pro plavání! Nakonec jsem její opatrnost a možná až úzkostlivost pochopil. Ona plavat nechce a ani nebude. Dokonce se ani nepostaví do vody. Pomalu s mužovou pomocí naleze na kruh, který je dočasně od dcer uvolněn. Aniž by jakkoli přispěla ke svému pohybu, projíždí se po hladině v několika směrech. Jistě nebude nadsázkou napsat, že je v onen čas hýčkána. Nezávislému pozorovateli by se zdálo, že si užívá v nadměrném rozsahu. O nic se nemusí starat. Na slečny on dohlédne. Pečlivě manévruje s gumovým plavidlem, aby se ona nemusela ohlížet, kudy se plaví atd. Jako bezstarostné dítě.
Chudák muž. Někdo by ho mohl politovat. Nevím, jak dlouhou se staral o své dívčí ratolesti před mým příchodem. Já vím bezpečně o čtvrtce hodiny. Podobný čas brouzdal s ženou. Pomohl jí vystoupit, ona se hned podívala na displej, pak si uvázala na hlavu turban z ručníku a posléze s dcerami zamířila do šatny. Přeprava kruhu zůstala na něj. Na popisovaný děj se ovšem nemusíme dívat jednoznačně. Díky bohatství metody kritického myšlení se můžeme dopracovat k různým závěrům. Leckdo by muže mohl pochválit, jak velmi se stará o rodinu a o její jednotlivé příslušnice. Ne vždy se vidí zmíněný rozsah starostlivosti. Nesporně by se mohla objevit kritika počínání manželky. Vše mu nechá na krku. Proč vlastně jde v hotelu k vodě, když se s ní ani nedostane do styku? Kromě pár kapek. Ano, napadne nás myšlenka, že třeba nemůže do vody. Na nevyslovenou příčinu má ještě věk. Leccos se dá zajistit i tak.
Zároveň by mohlo kráčet o jakousi hru na ideální rodinu. Zde se předvedou, ale pak se děje cosi jiného. Dětem už je dost roků, aby „chápaly“, že něco probíhá a říká se doma a leccos více či méně odlišného probíhá venku na veřejnosti. Nenechávejme stranou ani možnost, že během roku se žena nastará více než dost. Zákonitě proto pobyt v hotelu bude považovat za skutečný odpočinek. Jídlo je zajištěno, značnou část zbylých povinností ve srovnání s všedním provozem rodiny na sebe bere on. Ona si oddech beze sporu zaslouží. Jako dnešní poslední pohled mě napadá, že muž dojíždí za prací a možná se jedná o tzv. víkendovou rodinu. Proto se vidí poměrně málo a jako manžel a táta má pocit viny a chce se ho bavit či ho aspoň snížit zvýšenou péčí po dobu dovolenkového pobytu.
Je mi jasné, že použití kritického přístupu leccos zkomplikuje. Mnoha lidem by se hodilo jediné a jasné vysvětlení. Hotelový bazén nám nakonec třeba neukazuje nic konkrétního, snad kromě do poloviny vysvlečených postav. Jen někdy je na co se s chutí podívat…
