Článek
Máme za sebou několik úvah o obrazech, jak vypadala práce dětí dříve a poté později, kdy se myslí nedávná a současná přítomnost. Jak jsme seznali, jedná se o dost velké rozdíly. Rád bych sem přidal slovo vděčnost, kterou až na řídké výjimky u současných dětí nenalézáme. Jedním dechem bych dodal - pokora. Jestliže k nim nejsou vedeny, samotné je patrně nenapadne, že by je měly projevovat a prakticky uplatňovat. Tak by mohl znít dost velký úkol do budoucna.
Význam oblasti práce je dán současným extrémem, kdy pro jednoho je práce a honba za výdělkem téměř vším a pro druhého jen zbytečností, kterou lze jako historickou relikvii odhodit na pomyslné smetiště dějin. Zvláště bych proto upozornil na přínos a užitek využívání konkrétních příkladů v působení dospělých, aby si děti utvořily správné představy, ocenily vymoženosti doby, třeba že mohou na rozdíl od předchůdců déle sedět ve škole, učit se, osvojovat si moderní informace a techniku a celkem v klidu se připravovat na budoucí povolání. Navíc pod střechou a převážně v komfortní teplotě. Je rozhodně lépe, když pohledné svaly a pružné tělo získají prostřednictvím kultivovaných pohybů v posilovnách, tělocvičnách, na hřištích a v bazénech než u jednostranně zatěžující a vyčerpávající práce, která s sebou pochopitelně nese ne vždy příjemné důsledky.
Před závěrem bych si dovolil malé zamyšlení nad budoucími časy. Je-li dítě na prvním stupni povinné školní docházky, až na výjimky nebude vědět, jaký směr v profesi si zvolí. Ale později by mělo začít více o daném úseku uvažovat. Zatím tápe. Proto ani nebývá známo, zda bude pobývat někde v Domově mládeže. Jinak napsáno - neví, kolik nezávislosti, samostatnosti a soběstačnosti bude potřebovat. Ideální by bylo se více věnovat skutečnému životu a nikoli lákavé nabídce moderních informačních a komunikačních technologií. Rozhodně více se vyplatí za pomoci zkušených osob se připravovat na více variant. Aspoň něco málo vědět o jejich existenci. Podobně jako by mladí sportovci měli být poučeni, co je čeká na jejich závodní a soutěžní cestě. Měl jsem možnost zblízka poznat, jak katastrofálně nízké mají podklady a jak trpí jejich tělo a psychika. Kdyby bývali…
Přechod na internát se poté může vedle tápání a hledání stát šokem, někdy je spojen také s narušováním a následným poškozením mezilidských vztahů, které známe pod pojmem šikanování. A ještě bych se pokusil nabídnout jiný pohled. Kromě řečeného bude potřebné a spíše nutné zvládnout narůstající svobodu, byť režim na Domově mládeže se může zdát přísný. Jenže půjde o úhel pohledu a bude záležet, s jakou rodinou a s jakým typem výchovy bychom ho srovnávali. A také s čím vyrukují a co praktikují příslušníci tamního pedagogického sboru. Jsou nadmíru přísní? Projevovali dříve tzv. výchovnou měkkost, posléze narazili, a proto zákonitě a značně přitvrdili? Měří všem stejně? Nebo se snaží v rámci možností uplatňovat individuální přístup? Všechny varianty jsou možné. Jakož i další neuvedené.
Nakonec docela jasně vidíme, že patrně nejméně výhodnou cestou je děti nadměrně chránit a ochuzovat je o střety s realitou. Naopak bychom jim je měli umožnit a současně je přiměřeně zapojit do plnění úkolů doma a v blízkém okolí. Vždyť i o prázdninách mohou s lecčím pomoci u prarodičů, něčemu se naučit, něco se od nich dozvědět a tím zároveň posílit vzájemné vztahy. Je mi známo několik případů, kdy v nich konané skutky probudily zájem o danou oblast, jíž se později začali více věnovat. Leckdo nakonec i profesně a profesionálně. Jde o mnohem užitečnější cestu než někoho a něco honit na displeji svých placatých elektronických kamarádů. Každý má možnost se rozhodnout…
