Článek
Jak nadpis relativně jasně signalizuje, popojedeme v dětsko-překvapovací problematice ještě několik chvilek o kus cesty dále. Ani dnešní kousky nebudou svým obsahem a vyzněním ledajaké a zanedbatelné. Konečně, každý může posoudit sám.
Jistě je potřebné se zastavit u oblasti - volba povolání. Nemusíme se přesvědčovat o její význačnosti. Dnes je již hodně známo o zásadách celého úseku a o působících činitelích, a tak se může zdát lehčí. Pouze zdánlivě. Vývoj přinesl mnoho novinek, a tudíž uvažování a rozhodování nebude patřit mezi snadné počiny. Zajisté nebude ostudou využít potenci rozličných poradců. Při jejich výběru bychom si měli dávat pozor. Obvykle dáme na reference od blízkých, známých, sousedů a kolegů. Jenže nemusí jít o přesný „materiál“, neboť oni mohli klidně požadovat něco více nebo méně jiného. Často specifického. Jestliže sousedův syn měl zájem dělat jako IT specialista, musí snad naše dcera potupovat také tak, přičemž projevuje zájem o studium zcela jiného druhu?
Pamatujme na jednu ze zásadních pouček, že každý lidský jedinec je originální a neopakovatelný. Byť si mnozí svými osobními prvky jsou blízcí. Někdy až překvapivě. Přesto nebo právě proto se nepoddávejme obecným názorovým stereotypům. Mnohdy nám pomohou, ale neměli bychom na ně spoléhat. Zejména nikoli zcela. Jinak se nadějeme ještě větších překvapení. Opravdu se s nimi chceme setkávat v širším rozsahu?
Pro část příkladů platí známá lidová zkušenost, že jablko nepadá daleko od stromu. Jindy málokdy najde uplatnění a v dalších případech se potomci vydají úplně jinudy. Možná se jim zprotivil známý příběh „stromu“ a oni se chtějí jako pomyslné jablko odkutálet hodně daleko, leckdy se myslí také v teritoriálním smyslu. Doba je jejich úmyslům navíc příznivě nakloněna. Známe rovněž případy, kdy jako plod skončí hned pod stromem, kdy uvažujeme o faktu, že se pevně vydají v pracovních šlépějích svých zroditelů. Ale pozor - jinou tzv. blízkou verzí jsou jedinci, kteří se do pracovního procesu moc nehrnou, dokonce delší dobu nepracují a na rodičích zůstávají i jako dospělí jedinci doslova přisáti mnoho let. Je otázka, běží-li zde o překvapení. Zasvěcení a sousedé patrně příliš udiveni nebudou. Jak se díváte na analogii se spadlým a hnijícím ovocem? Kdo by chtěl vědět více, měl by se hlouběji seznámit s problematikou mamánků. Najdeme zde řadu případů, které jasně svědčí o takřka vzorném působení psychologických mechanismů a zákonů. Pro úplnost bych ještě rád připomněl školní prospěch a jeho souvislost právě s výběrem druhu práce.
Jiným typem překvapení je, že nedošlo k naplánovanému ději a výsledku. Například část rodičů se diví, proč jejich potomek nemá hezkou známku, když se doma tak dlouho a poctivě učí. Ve hře je vícero otázek. Jak a nakolik mohou být přesvědčeni o jeho poctivosti? Je délka tzv. učení zárukou jistého úspěchu? Spíše jde o kvalitu mozkové činnosti, schopnost porozumět předloženému textu a příkladům, dovednost si poznatky vštípit, udržet a prodat je v požadovaný čas, tj. při přezkoušení u tabule a/nebo během písemné práce. Mají přehled, zda se opravdu připravuje do školy? Jaká je úroveň a kvalita jeho pozornosti? Vždyť zejména dnešní děti mají kolem sebe tak velké množství lákadel, že se učivo logicky tak trochu dostává na jedno z posledních míst. Možná by překvapením mohlo spíše být, když se na školní látku zaměří a bez vlivu herních a dalších přitahovadel se dokážou naučit a dosáhnout studijního úspěchu. Jak se zpívá ve známé písní českého interpreta - těch je jen pár.
