Článek
Kdybych souhlasil s nedávno probranou osobou, která spojovala existenci ochlupení lidí s komunismem, pak bychom dnes uvažovali a psali o tzv. postkomunistické nechlupatosti. Někomu by se mnou dnes ustanovený pojem mohl zalíbit. Stejně jako ho někdo podrobí kritice a nějak mě nazve. Třeba nelichotivě. Jeho věc. Nebo bude preferovat jiný název, kupříkladu - novodobá holost? Raději bychom se měli zamyslet, jestli požadavky na odstranění chlupů, chloupků a vousů nevyvolal někdo, kdo má zájem na vyvíjení, výrobě, distribuci a hlavně na prodeji příslušných odchlupovacích nástrojů. Pak by se mohlo ukázat, že hlavním prvkem, nevím zda v popředí či v pozadí, jsou peníze. No - jaké překvapení, že? Byznys je byznys.
Uvědomme si, že vždy se najdou osoby, kterým se někdo a něco nelíbí a mají snahu nalézt cokoli, aby došlo k vyvolání kritiky a lépe k poprasku a výlevu nadávek. Terčem se může stát kdokoli, jakýkoli proces a předmět a v takřka libovolném čase. Doufám, že nedávný „chlupatý“ výlet aspoň dílem stačil na srovnání faktů, vzpomínek, zážitků a zkušeností do příslušné řady, která více odpovídá pravdě než jiné verze. Ani nás na poněkud riskantní cestě nezastavili „chlupatí“. Mimochodem - víte, o koho se jedná? Tam by autor/ka argumentů ohledně komunistických chlupů pochodil/a o něco lépe. Pojem byl tehdy dost rozšířen, v současnosti nikoli. Příčinu neznám. Vyplatí se po ní pátrat? Úplně nevím. Snad někdy v budoucím čase. Proto se vydáme dále po naší ne/chlupaté cestičce.
Dnes zamíříme na tenký led, kde hrozí proboření. Možná též studená sprcha. Mezi zdroje a inspirace pro dnešní řádky patří rozpačité pohledy a velmi „skromná“ beseda dívek na téma dospívání a konkrétně jak budou řešit tělesné a duševní znaky. Když byla vzpomenuta mutace hlasu u chlapců, oblasti se smály. Zejména při vyslovení upozornění, že kluk chce na někoho zavolat, ale místo pevného a zvučného zvolání z něj vyjde cosi jako drůbeží zaskřehotání. Úsměvy zmizely, když se řeč stočila na menstruaci. I přes velký pokrok v mnoha položkách včetně společenského vědomí se zdá, že nadále kráčí o tabu. Kdo ho vytváří, máme-li u nás tak velkou otevřenost? A informovanost jakbysmet!
Ještě zaraženější atmosféra zavládla při oznámení, že si dívky budou muset záhy vybrat, jak budou pečovat o svoje mladé tělo. Současný trend jim jasně velí, aby se na něm nenacházel ani chloupek. Podvolí se? Budou se snažit svobodně rozhodnout? Poradí se s někým? Patrně se tnulo do živého masa. Stejně však z reakcí nebylo úplně jasné, zda o dané výzvě již přemýšlely, jsou rozhodnuty, již mají první kroky za sebou, nebo jim bylo a je trapně. Anebo že by již vše měly probráno, prostudováno a vyřešeno a uvedenou „výškou“ se nechtěly zabývat? Vše je možné a reálné, navenek však přece jenom zahalené.
Na rozdíl od našich zeměpisných šířek je v jiných zemích o dost jasněji a snadněji. Tak se třeba podíváme na sever Afriky. Potenciální tchyně si slečnu pořádně prohlédne. Hodně se zajímá o panenství. Vyžaduje cosi jako čestné prohlášení! Má též velký význam, zazní-li její výrok - „má pevná prsa“. Když se blíží svatba, nadchází doba rituálu. Tchyně nevěstu odvede do hammanu, což jsou lázně. Zde se jí spolu s tchyní ujmou další ženy. Za jejich pomoci je dokonale depilována se slovy - „musíš být úplně čistá“. Až teprve poté se může nevěsta obléci do oděvu, který ukazuje na úroveň rodiny. Ze zákulisí pochází informace, že někdy je oděv o něco výše, než jaká je skutečnost. Pozorný jedinec se brzo dovtípí, že šlo o šatstvo zapůjčené a slouží krátkodobému účelu vzbudit co nejkladnější dojem, předvést se a zalíbit. My v Evropě nemusíme hned myslet na před/svatební akty - a na jejich obchodní spojitosti. Nicméně zkusme porovnat, která cesta je pro současné dívky lepší. Zároveň se vydává doporučení nejprve podiskutovat o obsahu slova „lepší“.
