Článek
Jak je z titulku vidět a patrné, jejich počet jako zástupců skupiny dospělých není vysoký. Přesto bych si dovolil tvrdit, že se svými dětmi vyrobili hluku jako za deset jiných. A ještě bych možná mohl přidat. Zejména pokud bychom do sledované skupiny zařadili tzv. opatrné matky. Kontrast by více vynikl. Jak se věc seběhla?
V jedno nedělní odpoledne dorazili dva otcové a s nimi celkem čtyři děti různého věku. Rozdíly mezi nimi ovšem nebyly nijak propastné. Pochopitelně měly ve svých hlavách představu a cíle, že si čas ve vodě pořádně užijí. Kdybychom nahlédli do jejich úvah a cílů, s nejvyšší pravděpodobností bychom v nich našli honění, skákání, stříkání, halasení a jim podobné aktivity. Značná část z nich by se výše zmíněnému typu žen nelíbila. Proto by se z jejich původně kladného doprovodu staly hlídačky, napomínačky, vyšetřovatelky a soudkyně, leckdy také vykonavatelky omezení a trestů. Nijak záviděníhodná role. Někdo se v ní ovšem může cítit dobře. Podobně jako jiný vodě. Zatímco třetí či čtvrtý se jí bude spíše vyhýbat, ať již se děje kvůli neochotě opustit komfortní zónu, neschopnosti rozhodovat či nezvyšovat si už tak dotírající a obtěžující únavu.
Na pořad se po jakémsi úvodním vyblbnutí a po poklesu počáteční euforie dostaly také závody. Při nich - jak dobře víme - se málokdo na někoho a na něco ohlíží. Nezajímá se, je-li ve středu či na kraji dráhy, hlavně aby byl rychlejší než kdokoli po jeho boku. Někdo mimo by mluvil o upnutí se na závod, druhý hovoří o výkonu a třetí kritizuje bezohlednost plavajících. Na místě je zákonitě dotaz - jaká je cena za vítězství? Jenže nejde jen o samotné závodníky a závodnice. V bazénu se v onen čas objevují další lidé. Blízko soutěžícím se v dané chvíli vyskytla jedna starší paní. Od ní bych očekával, že se bude zlobit. Jednak kvůli hluku a jednak, že jí nějaké vodní kapky nalétaly na její vzorně upravené vlasy. V neposlední řadě platí, jak se dá předpokládat, že již má ráda svůj klid. Poněkud jsem se přepočítal. Došlo na menší překvapení. Na jejím obličeji se neukázalo nic, co by zlobu prozrazovalo. Děti se zrovna zabývaly skoky do vody a mezi výsledky jejich snažení se postupně zařazovaly mohutné gejzíry vody, část padající vody z nich dosahovala poměrně daleko. Pro plavce nic příjemného.
Myslím, že oba tátové by si sice mohli vysloužit trochu kritiky, aby se spolu se svými potomky ztišili a prostorově uskromnili. Na druhé straně si zaslouží ocenění, že se jim věnovali a dokonce upřímně a úplně. Ne jako jiní lidé, kteří s dětmi dorazí, sednou si na břeh, případně se opřou o mokrou zídku bazénu a pak už se skoro nezapojují. Mají přece své displeje. V lepším případě se baví s jinou dospělou osobou. Navíc je cenným zjištěním, že oba otcové dokázali svoje děti zaujmout. Kdo se tu může chlubit příznivými výsledky?
Přece jen je prospěšné si uvědomit, že vodní plocha a okolní prostory nepatří pouze jim. Stejná práva vlastní ostatní příchozí. Jak k nepohodlí a otravnosti přijde někdo, kdo si naplánoval pohodové spočinutí ve vodě? Možná sám v zaměstnání nemá dost klidu a několik dní se těší, aby si odpočinul, doslova se pomazlil s teplou vodou a dopřál si protažení těla po celotýdenním vysedávání v kanceláři. Žel narazí na dva přičinlivé táty s tolika dětmi. Kolik má projevit pochopení, tolerance a trpělivosti? Bude mít ohled ale také někdo na něj? Bude vůbec registrován?
