Článek
Nadpis bude pro nezasvěcené působit poněkud podivně. Zejména s ohledem na pomlčky. Že by šlo o směr cesty? Kdo aspoň trochu sledoval dramatické události ve čtvrtek odpoledne před vánočními svátky, bude vědět, že Hostouň je menší obec poblíž Kladna a že se jedná o vesnici, kde žili dva vrazi. Jeden dávnější a jeden úplně „čerstvý“. Navíc je kromě místa bydliště spojuje též les v Klánovicích, což je relativně nová zpráva, kterou již nemá úplně každý. Především pokud se snažil po prvotní informační explozi dalším návalům následujících podkladů vyhnout. Ačkoli se moc nedalo. O „rekordní“ střelbě se mluvilo a psalo všude… Jestli se tak dělo správně, se teprve vyhodnotí a uvidí.
Střed nadpisu se jeví jako jasný a bezproblémový. I když nyní je uvedená ctihodná instituce spojována s opravdu značnými trampotami. S nejvyšší pravděpodobností nikoli vlastní vinou. Zde mám na mysli fakt, že i kdyby vedení na všech z desítek provozovaných budov umístilo známé detekční rámy a investovalo sem i do živé ostrahy miliony korun českých, nemuselo by se účinně zabránit silně negativní události, kterou část médií nazývá masakrem. Jak nám ostatně napovídá osvědčená životní moudrost - „kdo chce psa bít, hůl si najde“ a její blízká / sice méně známá verze / - „kdo má hůl, psa si najde“.
Fronta vyvolává představu, že přepadení studenti a studentky a část jejich vyučujících byla vytržena z poklidného, byť duševně náročného procesu. Museli se rychle skrýt, vybudovat barikády ze všeho, co bylo po ruce. Mezitím prožívali doposud nepoznaný strach, napětí, obavy, bojovali s bezmocí a bezradností a také s velmi černými myšlenkami. U části se jistě objevily náznaky paniky a úzkosti, včetně tělesných projevů. Je možné, že horší teprve přijde, jak nám názorně předvádějí moudré knihy. Mj. byli nuceni se poté řadit do fronty a podle pokynů zasahujících jednotek se přemístit na určené místo. Jestlipak si někdo z nich v onu pohnutou chvíli pomyslel, jak dříve muži v uniformách pohrdal a nyní jim projevuje vděčnost a poděkování za ochranu života? Nebo měl tak zúžené vědomí, že se myšlenky neobjevily žádné? Postupoval jako směrovaná a hnaná ovce. Těžko odhadovat a posuzovat. Konečně, nejde ani o můj dnešní úkol.
Fronta v titulku má ještě jeden význam. Podle mého mínění velký. Pokud se mladý muž rozhodl ke svému činu, škoda že nepřišel na vhodnější řešení. Vidím ho nejen jako přijatelnější, dokonce ho lze nazvat prospěšným. Se svým bohatým zbrojním arzenálem se měl nechat přepravit na válečnou frontu, kterou nyní žel na evropském území máme. Je možné, že kdyby předložil argument v podobě pevného odhodlání zabíjet nepřítele, potvrzení o absolvování kurzu obrany, v němž skutečně působil a kde údajně podle osloveného instruktora nijak zvlášť nezaujal, dostal by svolení prezidenta ČR přednostně. Jestliže byl studentem FF UK, nelze pochybovat o výšce jeho inteligence. Je bez diskuse. Docela jiný obraz nám poskytne jeho osobnost a v ní obsažené osobní vlastnosti.
Jako dospělý vím, že na „kdyby“ se nehraje. Přesto si dovolím drobnou spekulaci. Kdyby měl mladý střelec nápad a opovážlivost požádat vrchního velitele a poté provést odjezd na vzpomenutou frontu, možná bychom o něm ve vánočních dnech ještě nic nevěděli. Všichni ze zastřelených a zraněných by dnes slavili v klidu své Vánoce a pobývali by u svých blízkých. Nedošlo by k „historické“ střelbě. Naopak po pár týdnech či měsících, až by byl na frontě vystřídán, by vyšlo najevo, že se mu podařilo zneškodnit desítky a možná stovky protivníků. Bojoval by rovněž za naši svobodu. Za svůj čin by byl oslavován a veleben. Snad by se dočkal státního vyznamenání. V současnosti na něj čeká pouze celonárodní odsouzení. Vlastně nečeká, stalo se realitou.
Ale pozor - vůbec není vyloučeno, že by svůj počin přece jenom neuskutečnil. Svoji touhu a žízeň po zabíjení by býval na frontě mohl naplnit a uhasit, nicméně také více pozvednout a posílit. Navíc by tady hrál nemalou roli faktor PTSD. Moje doporučení zní - něco si o něm přečtěte. Za pár dní se stane jedním z nejfrekventovanějších pojmů kolem pražské střelby. Málokdo se mu po vypjatých a mimořádně nebezpečných situacích ubrání a vyhne.
Jako poslední část zamyšlení vydám poznámku: jen neznalí ho nazývají bezcitným vrahem. Pochopitelně city měl, pouze měly více či méně zásadně jiný původ a odlišnou strukturu od běžného člověka, případně pouze její část. Tolik pro přesnost.
