Článek
Jistěže můžeme uvažovat o variantě, kdy si rodiče chtějí doplnit své vzdělání, zejména z finančních důvodů a poté aby vzrostla jejich společenská pozice. Reagují na dobu, kdy byli mladší, ale jaksi se jim určité studium z různých důvodů nepodařilo dotáhnout do zdárného konce. Dnes už vědí, že tehdy učinili chybu a snaží se svůj dávný poklesek napravit. Je rovněž možné, že začali podnikat, další vzdělávání a ani vzdělání nepotřebují. Vždyť sám život se jim stal velkou školou, poněvadž díky němu nabrali hodně vědomostí, znalostí, dovedností, zkušeností a schopností. Částečně i smutných a těžce zaplacených. Nejen penězi. Snad každý by tu mohl doplnit konkrétní příklady.
My dnes budeme uvažovat spíše o jejich roli směrem k dětem. Dovést dítě do věku, kdy se dostaví k zápisu do ZŠ a poté do ní bude chodit, není úplně jen tak. Mezi dost zajímavé názory patří, že by rodiče již od doby narození potomka měli mj. začít šetřit penízky na jeho studium. Blbost, vykřikne leckoho. Ale pozor - navzdory tzv. bezplatnému vzdělávání do něj budou muset investovat poměrně dost peněz. Nejen v ZŠ. Celý proces začíná už v MŠ, kde náklady pro část matek a otců nevypadají jako zrovna nízké a přijatelné. Proto mj. rostou počty žádostí o příspěvky na stravu dětí. Pro část z nich jde o jediné pořádné jídlo za celý den. Kriticky uvažujícího jedince napadne - má stát a jiné organizace nahrazovat někdejší lajdáctví rodičů, když se málo učili, nic nevystudovali a navíc mají potíže najít a především si udržet práci? Nebo se v tzv. nízkém postavení ocitli bez viny?
Jaké postupy se osvědčují? Do účinných cest patří omezit svou osobní spotřebu. Kriticky se podívat, jestli máme dost peněz, že si můžeme dovolit kupovat tolik potravin a pak z nich šestinu, pětinu a někdo dokonce třetinu vyhodit. Ještě přísnější by měl vzniknout pohled na návykové látky. Jsou pro život člověka naprosto zbytné, a tak si s nimi vůbec nezačínejme. Není potřebné, zábavné, správné a ani zdravé pít alkohol a kouřit. Dlouhodobé výzkumy jasně prokázaly, že i v malém množství člověku škodí. Jestliže někdo chce pít alkohol pro získání tzv. dobré nálady, nechť se ji naučí vytvářet si ji bez něj. Jedná se o významnou dovednost člověka. Mezi kladné dopady patří, že se v podstatě nenudí a navíc je vyrovnanější a klidnější.
Podobně se zaměřme na nadbytečný příjem tuku, cukru a soli. Kdo se bude chovat rozumně a střídmě a navíc se poradí s příslušným odborníkem, ušetří spíše tisícovky než stovky korun českých. Ano, lecjaké potraviny s nimi více chutnají. Je však cílem jídla, aby nám vždy chutnalo? Co kdyby si naše auto „vzpomnělo“, že místo benzínu chce ovocnou šťávu? Místo námitek a útoků je zapotřebí se zamyslet, co je pro naše lidské trubky nejpříhodnější a nejpřirozenější. A co je statisticky nejčastější příčinou hospitalizace člověka.
Stejně tak můžeme uvažovat o jiných oblastech, kde mám na mysli pohyb, obecně tělesnou činnost a samozřejmě dnešní širokou a lákavou nabídku moderních informačních a komunikačních technologií. Kdo se dokáže uskromnit, odtrhnout a být opravdu nezávislý? Lépe bude více času, úsilí, energie a pozornosti věnovat vlastním dětem. Číst jim pohádky, diskutovat o jejich obsahu, naslouchat jim, vysvětlovat, získávat, opravdu sdílet atd. Nebo je snad pro dospělé důležitější, jak vypadají na sociální sítích, kde se hemží tolik různých dezinformací?
Přesněji poznamenáno - je zapotřebí poznat své priority, nastavit jasný systém a poté ho už „jen dodržovat“. Leckdo bude mé doporučení kritizovat a roznášet na kopytech, ale co kdyby si ho vzal jako osobní výzvu a dokázal sobě a svému okolí, že je lepším hospodářem než stát, ve kterém žije? Nebo se snad zdá, že funguje dobře? Vždyť utratí tolik peněz a vytváří velký dluh, aniž by se nás občanů zeptal, co na jeho kroky říkáme. Jsme mu lhostejní. A proto tím více by rodiče měli udělat pro vstup svých potomků do školy a tím kvalitněji je připravit na život.
