Hlavní obsah
Rodina a děti

Jak si malá vlezlá holčička vyrazila na cizí jahody

Foto: Patocka Otakar - Časopis Vlasta

Protože na návštěvě jinde malá vlezlá holčička nedostala nic sladkého jako dříve jinde, nelenila a vyrazila na jahody. Ano, bez vědomí hostitelky…

Paní ztratila přehled, co se na dvorku odehrává. Když vyšla ven, dívku neviděla. Začala pátrat ve stylu hry, kterou dospělí s dětmi hrávají. Tak padly otázky jako - „kdepak ta holčička je?“, „kampak se mi schovala?“, „jestlipak já ji najdu?“ apod.

Článek

Po přečtení pár slov z nadpisu některá možná někomu přijdou povědomá. Ano, jeho tušení je správné. Jeho myšlení se ubírá žádoucím směrem a může u sebe ocenit svou paměť. Jak víme, nelze se na ni zcela a pokaždé spolehnout.

Před nedávnou dobou jsem zveřejnil několik poznámek o chování jisté dívky / viz odkazy dole /. Na počátku se mnoho převratného nedělo, ale s odstupem měsíců od jejích prvních akcí se stává v obci známou. Zejména když dostala od svých rodičů vyšší než obvyklou míru volnosti a jestliže se zvýšil její akční rádius. Začala více zasahovat do dění a tím pádem též do životů občanů kolem místa jejího bydliště. Kdo by se proto divil, že někteří lidé se její přítomnosti brání. Dnes popíšu dění, ke kterému rovněž došlo. Stalo se v době, kdy její počiny teprve postupně vcházely ve známost. Ne každý proto byl na její „akce“ dostatečně připraven.

Malá holčička se jednoho dne opět vypravila mimo dvorek. Bloumala uličkou mezi rodinnými domky. Opodál za plotem spatřila starší paní, jak u vrátek vytrhává trávu. K paní je zapotřebí dodat, že patří do klasické staré školy, kráčí o bodrou vesnickou ženu, u níž se setkáváme s odpovídající slušností, s přirozeným zájmem o jiné a bez postranních úmyslů. A navíc neměla tehdy tušení, jak je dívka vlezlá. Pokud je pojem věcně správný. Proto s ní klidně zapředla hovor. Poptala se, jak se jmenuje, jestli má maminku a tatínka, co dělají za práci, zda má sourozence, jestli se jí tady na vsi líbí atd. Vesnická klasika, aspoň platná snad pro předchozí desetiletí. Starší paní neměla v úmyslu se získanými informace později nějak „pracovat“. Prostě projevovala obyčejný zájem o osoby kolem sebe.

Když se podařilo vyčerpat přirozenou a možná spíše léty vypěstovanou zvědavost starší paní, holčička se zeptala, jestli by si u ní na dvorku mohla chvíli hrát. Žena tam s ní zůstala a chvíli se věnovala jiné činnosti. Bylo potřebné prohlédnout, zda plevelová část trávy nezačíná prorůstat do pletivového plotu. Moc by ho zatěžovala. Dívka zkoumala, jak vše na místě vypadá. Občas položila dotaz a dostalo se jí odpovědi. Paní tak nabyla dojmu, že dítko je zvídavé a nemůže se nic zlého stát. Nebo že by se právě stát mohlo? Víme přece, že část dětí je tak všímavých, že do lecčeho slovně či ručně zavrtají a mnohé pokoušejí a poté dojde k drobné i větší nehodě! Poté paní potřebovala na pár minut odejít dovnitř.

Ztratila přehled, co se na dvorku odehrává. Když vyšla ven, dívku neviděla. Začala pátrat ve stylu hry, kterou dospělí občas s dětmi hrávají. Tak padly otázky jako - „kdepak ta holčička je?“, „kampak se mi schovala?“, „jestlipak já ji najdu?“ apod. Se zvýšenou pravděpodobností je všichni známe. Až později zjistila, že se dítě přesunulo o kousek dále. Prošlo malými vrátky do jiné části pozemku. Ocitlo se na její zahrádce. Psal se loňský červen, tj. čas, pro který je charakteristické, že se rodí a uzrávají jahody. Kdo si pamatuje dívčino chování, nebude zaskočen, co se dostalo do hry. Ano, zahlédla červené plody na nízkých keříkách. Už loni je maminka odněkud přinesla a moc jí chutnaly. Tak sladce… Nedokázala odolat a utrhla první. Pak druhý, třetí, čtvrtý… Až nic červeného nenašla. Což ji nezastavilo!

Paní se trochu vylekala, když se dítě neozvalo. Zrychlila krok a vešla křovisky mezi záhony. Pak jí vše došlo. Na otázku, zda trhala jahody se jí dostalo bezelstné odpovědi - „já jsem snědla i ty zelené!“. Co měla důchodkyně dělat? Vystrašit se, že by se jí mohlo udělat špatně? Provést přednášku o zásadách slušného chování? Vést zdravovědnou přednášku? Potrestat ji? Jak by vypadal přiměřený trest? Vláčet ji za rodiči a… Co by bylo nejlepší? Dodnes neví. Pouze má předsevzetí, že letos ji v době zrání jahod na svou zahrádku určitě nepustí. Poučila se. Vždyť jahodničí už po zimě začíná zelenat a brzy se ukážou první bílé kvítky.

Předchozí části:

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-jak-si-pocina-mala-vlezla-holcicka-264134

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-mala-vlezla-holcicka-a-druhe-dejstvi-264906

Oba navedou zvídavé čtenáře ještě dále.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz