Článek
Tak už dost. Poučení daného typu snad opravdu nikdo nepotřebuje. Jde o mnohonásobně opakovanou situaci, kterou každý člověk již zvládl a není zde potřeba přidávat další instrukce, nabádání a komentáře. Doposud jich dostal hodně, od rodičů, od babičky, možná od dědečka. Leckdy též od staršího sourozence. Jistě lze vyslovit souhlas. Nicméně bych si dovolil několik poznámek přidat. Třeba mi aspoň někdo dá za pravdu.
Na myšlenku mě přivedla zdánlivě nevinná situace během jednoho rodinného výletu. Byl plánován dopředu a všichni se na něj těšili. Kdo mohl dopředu předpokládat, co zlého by se mohlo / třeba právě na WC / stát? Vynechám podrobnosti kolem přípravy, těšení, rozvahy nad stravováním před ním a v jeho průběhu atd. Byť vsuvka o dopravě na místo by mohla být užitečná. Vždyť byla také s použitím WC svázána. Jenže nepřinesla žádnou komplikaci. Proto učiním časový skok.
Procházeli jsme se rozlehlým zábavním parkem se zaměřením na zvířectvo, které běžně žije doma i ve volné přírodě. Exemplářů jsou desítky, a tak návštěva se obvykle protáhne na několik hodin. Je na co a na koho se koukat. Zastávky u ohrad se zvířaty nebyly časově omezeny, a tak si děti mohly užívat svobody. Jak není překvapivé, občas na dospělé a na děti přijde nutná tělesná potřeba. Jasně že nemyslím dýchání. Protože se na daném místě myslelo snad na vše, bylo WC k dispozici. Nikoli jediné. Jen se člověk musel dopředu preventivně porozhlédnout a vědět, kde ho má hledat, aby později v době naléhavosti nemusel panikařit. A třeba přijímat tzv. nouzová opatření. Třeba někde za křoviskem… A ve stresu. Nebo už ve fázi zoufalství bez stresu?
Stojím v oné místnosti a čekám, až se uvolní místo u umyvadla. Mezitím si všímám úrovně hygieny a musím ji ocenit - navzdory dost vysokému počtu návštěvníků a návštěvnic je na požadovaném stupni. Očistu v tekoucí vodě má za sebou malý chlapec. Postoupil ke dveřím, a ještě si otírá ručky do papírového ručníku. Trochu zdržuje. Je totiž vlastníkem nízké postavy. Umyvadlo je umístěno výše a část vody mu natekla do rukávu mikiny. Svou vysoušecí misi ovšem nestačí dokončit.
Náhle se zprudka otevřou dveře a dovnitř vpadne muž vyšší postavy. V poslední chvilce spatří kloučka a podaří se mu obratným kouskem zbrzdit pohyb dveří. Chyběly snad pouhé 3 cm. Je těžké soudit, kdo by nesl vinu za rozbitý nos a třeba i za vyražené zuby. Možná mohlo chlapce napadnout, aby u nich nestál tak moc blízko. Zrovna tak měl dospělý muž počítat s možností, že by za nimi někdo mohl stát. Jako dávno narozený má mít více zkušeností a hlavně předvídavosti? Já bych souhlasil. Bylo by však potřebné mít v sobě kromě běžné úrovně slušného chování jistou dávku ohleduplnosti. Mezi zásadní myšlenky patří „nejsem jenom já“. Snad už tušíte, proč jsem zvolil dnešní téma a poněkud provokativní nadpis.
