Článek
Doba vydávání vysvědčení se opět blíží. Již jsem se nad ním a nad jeho posláním zamyslel několikrát. Dnes se předkládá varianta, která se v praxi docela často objevuje, nicméně jsem o způsobech řešení doposud mnoho nezaslechl. Že by vše procházelo mimo naši pozornost?
Rodiče a obecně zákonní zástupci by si měli ujasnit, co vlastně chtějí. Část jich do hloubky nepřemýšlí a přeje si, aby potomek přinesl domů tzv. hezké vysvědčení. Jako kdyby nebylo důležité, co jejich dítě umí a zná. Mimochodem - jak se budeme dívat na žáka, který se může pochlubit jedničkami a dvojkami, ale jeho znalosti jsou pouze dostatečné? Sám znám několik konkrétních příkladů. Sice děti byly vlastníky pěkných známek, ale po dotazu na vybrané části látky se jejich úsměv rozplynul. A s ním též hrdost. Já vím, že mi někdo předloží kritiku, že jsem jim pokazil radost. Pozor - na druhé straně se ukazuje konstatování a analogie - jaký bude pohled na majitele řidičského průkazu, který bude znát velmi málo z provozu na pozemních komunikacích? Jistě nebude vyhledáván. Než abychom se od něj něco dozvěděli, spíše bychom se měli obávat rizika v praxi a leckdy též řešení odškodnění po dopravní nehodě, kterou svým neumětelstvím způsobil. Pro příslušníky pedagogického sboru se velmi bude hodit zpráva, co rodiče chtějí. Co nejpřesněji.
Podívejme se, jaký je smysl odměny za horší vysvědčení. Od odborníků na prožívání, myšlení a chování lidí máme k dispozici v praxi vícekrát ověřené stanovisko, že odměnou se podporuje dosavadní způsob postupu. Jestliže se dítě flákalo a nepřistupovalo ke školním úkolům a povinnostem s požadujícím stupněm osobní odpovědnosti, chceme ho podpořit? Vyjádřit mu souhlas? Pokud o škole uvažujeme jako o součásti celkové přípravy na život, leckdo si vybaví, jak pohořel na pracovišti. Něco svého času nesplnil, jak se požadovalo a zákonitě nedosáhl na prémie. Případně mu byl snížen příjem. Mohl se zlobit, ale pokud by zaujal věcný pohled, nešlo by než souhlasit.
Máme zde brát ohled na fakt, že se jedná o děti? Možná, ne však příliš. Nedalo by se přimhouřit aspoň jedno oko? Jistěže ano. Klidně i obě. Jaké však budou dopady? Co se dětem sděluje? Jaký typ poselství dostávají? Až narazí na skutečný život, budou jen ve větším údivu. Ba dokonce v šoku. Až s velkým zpožděním poznají a uvědomí si, že žily ve skleníku. Ba nebojím se říci, že běželo o pobyt v chráněné dílně. Vidí někdo nyní smysl a přínos nějaké větší ochrany? Zchoulostiví jako jisté druhy květin, ovoce a zeleniny.
Pokusím se dnešní téma posunout o kus dále. Zvýšené riziko podle mého názoru hrozí především u babiček a dědečků. Pokud jsou v důchodu, je jim trochu líto vnuček a vnoučků, jak jsou nuceni denně brzo vstávat a docházet do školy. Mají moc úkolů, což jim děti samy potvrzují, a tak se jim snaží předat odměnu. Kdyby měli více informací a mj. dostali k ruce srovnání obrazů ve školství tehdy a dnes včetně opravdových výsledků, troufám si tvrdit, že by kolem odměňování volili docela jiné kroky. Nemluvě, pokud dojde ke zhoršení známek. Kromě současného poklesu bychom měli uvažovat o velkém, kdy „zvadly“ požadavky na přísnou klasifikaci. Nedávní jedničkáři / ze skoro současnosti / se tak svými výsledky velmi blíží čtyřkařům z dřívějších časů. Ještě je budeme odměňovat? Kdo si myslí, že jde o dobrý nápad?
Vše, co na dané téma vyšlo, je obsaženo v předchozím díle:
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-vysvedceni-a-problemy-z-necekane-strany-151961
