Článek
Kdo si pamatuje, může potvrdit, že několik zajímavých informací a úvah o známé postavě a o symbolu svátků nedávno padlo. Co kdybychom se vypravili k dalším záležitostem a spojitostech? Možná nás nečeká nic zásadně objevného. Ale co kdyby přece?
Jestliže se dostal do tzv. vysoké pozice, bude užitečné se dozvědět, co se odehrávalo dříve. Kupříkladu by mohl vystupovat jako vzor a inspirace pro typ cesty. Podobně jako když si někdy čteme knihy o známých a úspěšných osobnostech. Jejich životopisy a monografie skýtají řadu cenných poznatků. Byť ne vše je pro ostatní plně využitelné, neboť každý člověk je originálem. Někdo by se rád zabýval tzv. nadpozemskými věcmi. Klidně může. Spíše bychom se měli soustředit na jeho osobní odpovědnost a též na řadu jiných osobních vlastností jako pracovitost, důslednost, trpělivost, vytrvalost, snaživost, cílevědomost a systematičnost. Souvisely by především s jeho „pracovním“ záběrem. Patrně přínosnější by bylo zkoumat, kde získal více než dostatek své ohleduplnosti, zdrženlivosti, zájmu, pochopení, porozumění, vstřícnosti, laskavosti, vlídnosti, sebekázně a především pokory. Nebo mu či na něj jen tak spadly z nebe? A sedí na něj vůbec?
Další dotazy se mohou jevit jako zbytečné či od věci, ale o jejich marnosti nejsem přesvědčen. Podívejme se na ně a každý si je posléze může zhodnotit sám pro sebe. Jak přesně Ježíška doma vychovávali? Používali k dosažení jeho dobré úrovně tělesné tresty? Nebo mu jen promlouvali do „duše?“. Pokud již tehdy existovala. Zde chovám určité pochybnosti. Co kdyby vznikla až s křesťanstvím, které o ní tolik mluví a píše, ale je do debaty, zda vůbec a nakolik o ni skutečně a správně dbá. Pokračujeme časově dále. Jestlipak mu rodiče četli? Nejspíše nebylo z čeho. Tak mu vyprávěli, jak se dříve předávaly informace, zkušenosti a příběhy od úst jednoho k uším druhého? Nebo chodili někam za prací a starost o výchovu ležela na jiných osobách? O jaké šlo? Střídaly se? Měl Ježíšek nějaké dohlížitele? Jednalo se o stálé osoby? Nebo zažil něco podobného jako děti odložené do ústavů dnešního typu? Ne vše muselo nutně vést k chybám a omylům. Jak dobře víme, občas státní zařízení opustí tzv. dobrý člověk. Naopak v části tzv. dobrých rodin se čas od času „zjeví“ jedinec, který se nechová dobře a který nevstoupí do světa správným krokem. O směru ani nemluvě.
Jak Ježíšek vypadal v MŠ? Chodil do ní vůbec? Možná kráčelo o něco podobného dnešním dětským skupinám, přičemž požadavky mohly být v něčem stejné a v jiném ohledu odlišné. A jak si tam počínal? Dělil se s ostatními dětmi o hračky, které měly v hrací místnosti k dispozici? Bylo jich méně než dětí? Patrně ano. Jakou měly podobu? Vyřezal je někdo ze dřeva? Vytesal z kamene a umně a za delší čas ohladil? Byly ušity z tehdejších látek? Kdo se výrobě věnoval? Obchodovalo se mezi dětmi s uvedenými předměty? Jako třeba dnes s kartami?
Ještě jedna porce dotazů. Jak se rodící se osobnost chovala k ostatním? Podařilo se zvládnout období vzdoru? Jak si Ježíšek počínal v napjatých situacích? Zůstával v klidu? Zvyšoval hlas a dokonce láteřil, až se ostatní děti polekaly? Hrály si děti na hliněné podlaze? Nebo spíše v písku? Uměly už tenkrát tvořit bábovky? Nebo si také stavěly silnice a tunely? Ale čím by po nich jezdily? Možná ze dřeva vytvarovanými napodobeninami tehdejších povozů? Hrál si na vojáky? Nebo už tehdy vystupoval jako rozhodčí, mediátor, usmiřovatel a zprostředkovatel?
Předchozí část:
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-jezisek-jako-vychovny-cinitel-103721
