Článek
Na první pohled by se mohlo zdát, že kráčí o nadnesený výraz. Jenže když se seznámíme s několika podklady, možná mu aspoň částečně přikývneme. A někomu ani nepřijde nadnesený. Záleží na našich názorech, postojích, zkušenostech a dalších osobních prvcích. A také co si vyslechneme od jiných osob. Zejména pokud na nás mají silnější vliv. Třeba rodiče, příbuzní, přátelé, nadřízení a sousedé. Leckdy bychom našli rozmanité důvody. Kdo by se vsadil, že v pozadí či v popředí našich pocitů a chování hrají význačnou roli psychologické zákony, trefil by se do černého.
Začít bychom mohli následujícími úvahami, přičemž dílek z nich může a bude vystupovat jako otázky. Jak všichni vědí, Ježíšek se nalézá v kolébce a je o něj náležitě pečováno. Bystrému dítěti neujde, že by zde mohlo být cosi v nesouladu. Dokonce snad v nepořádku? Má-li vystupovat jako nositel a distributor dárků, na které se dítě těší, jak je může jako nechodící miminko roznášet? Samo má zážitek, jak pohne jenom s některými věcmi ve svém bytě, někde venku a ve škole, prozatím spíše v MŠ. Leccos je nad jeho síly. Proto si oněch věcí nevšímá, případně někoho požádá o pomoc, nebo se u nich vzteká, aby upoutáním pozornosti dosáhlo svého. Mnoho dárků sice velkou hmotnost nemá, ale pokud se sečtou po desítkách, copak by je mohl uzvednout? Kdo mu dá odpověď? Komu se podaří uspokojivě rozptýlit či zaplašit pochybnosti? Já jsem si kdysi pro sebe vytvořil verzi, že Ježíšek jezdí velkým nákladním automobilem, za nímž má připojen přívěs. Odtud dárky bere a rozdává do příslušných domácností. Jistě by se tu našly mezery v logistice, ale po určitý čas kráčelo o uspokojivé vysvětlení. Pokud sem rodiče vhodně vstoupí, bezesporu mohou vykonat hezký kousek ve svém výchovném působení.
Do výchovných hledisek nás poměrně rychle uvede věta - „když budeš zlobit, Ježíšek ti žádné dárky nepřinese“. Jejím vyslovením nemusíme končit, hned opodál čeká její kamarádka - „jakmile Ježíšek uvidí, že zlobíš, do našeho bytu vůbec nepřijde“. Tady se jedná o docela vážné varování. Dítě si neumí všechny poznatky a spojitosti ve své hlavě představit a srovnat. Nakonec vše dobře dopadne, myslím s dárky, dítě se raduje ze záplavy hmotných předmětů. Minulost se „zlobivými“ akty je zapomenuta. Často se děje jen do doby, kdy se v ústech rodičů objeví další hrozba - „jak tě Ježíšek uvidí zlobit, dárky si zase odnese“. Uvedený výrok zabírá. Sám se na něj z dětského období pamatuji a musím přiznat, že také mně se jeden z cenných darů ztratil. Během svátků jsem si s ním hrál řadu hodin a rád bych býval pokračoval. Leč jsem podle názoru rodičů zlobil, a tak jsem si zasloužil trest. Jistě abych věděl, jak se mám správně chovat. Souvislost Ježíška s výchovou jsem vůbec nechápal a ani o ní nevěděl. Přesto jeho postava působila tak „dobře“, jak si rodiče představovali. Stala se účinným nástrojem.
Zdaleka nejsme na konci. Přicházejí následující otázky. Jak se vlastně Ježíšek ke svému silnému postavení dostal? Bylo mu nějak přiděleno? Musel se hodně naučit? Právě! Jak si v dětství celkově počínal? Navštěvoval nějaká školská zařízení? Kdo ho ve škole učil? Kdo v jeho životě vystupoval jako vzor? Jeho nadání je dnes již velmi obtížné posoudit. Pokud byl jeho vlastníkem. Jak žel opakovaně víme, do čela země, státu a mas se nemusí pokaždé dostat osoba s nejvyšší inteligencí. Ani s požadovanými osobními vlastnostmi. Leckdy stačí, aby ji či je měla dostatečné natolik, aby zapůsobila na lidi kolem sebe, v části případů můžeme mluvit o manipulaci. Jak vidíme jasně, neustále na nás a v nás působí psychologické algoritmy a zákonitosti. Vážnější zájemci a zájemkyně si mohou v moudrých knihách najít kapitoly o vůdcích a o vůdcovství.
