Článek
Se zvýšenou pravděpodobností leckoho napadne starý poznatek, že když člověku něco chutná, bude mít potíže se sebeovládáním a s kázní. Těžko se odříká. Navíc jde o docela nebezpečné počínání s ohledem na zdraví člověka. Stačí předložit konkrétní příklad, kdy do našeho osobního automobilu nalijeme cokoli, co teče. Budeme snad spoléhat, že si auto dodanou tekutinu nějak přebere a radostně a bez potíží vyrazí vstříc stanoveným cílům? Zřejmě nikoli. Berme připodobnění jako drobné návěstí a doporučení, abychom se k sobě chovali alespoň z poloviny tak pozorně a věcně správně jako ke svému automobilu. Kdo by pocítil zvýšené pochybnosti, nechť si na pár týdnů pečlivě a poctivě zapisuje svoje praktické jídelní kroky. Po jejich střízlivém vyhodnocení se možná bude divit.
Dnes bych se podíval na jinou variantu, kdy jídlo bude vystupovat jako past. Nikoho asi nepřekvapí, že mezi rodičovskými přáními bývá, aby se jejich dítě mělo dobře, často navíc lépe než oni v jeho věku. Zdá se, že zmíněné přání je poměrně dobře splnitelné, neboť se naše společnost v mnoha ohledech a úrovních posunula k lepším podobám a k vyšší kvalitě. Mezi charakteristické prvky kupříkladu patří počet hraček, které děti vlastní. Podrobněji se tady ještě zastavíme. Mezi nejplatnější konkrétní oblasti bych zařadil stravování. Tzv. kladný posun je velmi patrný. Je však otázkou, je-li přídavné jméno v předchozí větě na svém místě. Mít možnost se tzv. dobře najíst nemusí být výhodou. Natož velkou.
Ale pozor - je prospěšné vykonat ještě jeden krok a ujasnit si - co vlastně znamená - dobře se najíst? Tady je zapotřebí mít na mysli kvalitativní i kvantitativní složku. Jistě lze spořádat nespecifikované množství uzenin a mít pravdě se blížící pocit - „jsem zcela zaplněn“. Na druhé straně patrně nebudeme souhlasit, že by se jednalo o vysokou jakost jídla. Sami ze své zkušenosti, z různých tištěných a vizuálních a dalších zdrojů víme své. Místo předkládání faktů a spekulací se vrátíme k dětem. O ně nám dnes půjde především.
Od příslušných specialistů pochází údaj, že děti se mají „tak dobře“ proto, že se pohybují o asi tak dvě třetiny méně než jejich předchůdci, což jim nebrání konzumovat o více než polovinu potravy více než dříve. Snad je díky matematickému příměru jasné, proč tak narůstá obezita nejmladších. České a evropské statistiky - jakož i jinde ve světě - vůbec nevypadají dobře. Zejména s ohledem na nikoli lineární růst jde o zásadní problém. Samo zdravotnictví ho nevyřeší. Každý jedinec musí začít sám u sebe a hlavně - vytrvat!
Principiální otázka. Opravdu se děti mají a cítí dobře, když s sebou každý den zbytečně tahají 5, 10, 15 a více kilogramů? Jasně že nemyslím školní aktovky a batohy. Než o pohodě bych spíše uvažoval o riziku posměchu ze strany vrstevníků - oni sami potřebují vyniknout a jakákoli negativní trefa do spolužáka se hodí. Ano, každý bod v souboji o vyšší sebevědomí a o pozici v dětské skupině se počítá. Jestliže se na někom vlní špeky, jedná se přece o ideální objekt k „povšimnutí“. Navíc uvažujme o „krásné“ nabídce moderních informačních a komunikačních technologií. Ne zcela vzhledného spolužáka lze natočit v situaci, která se mu nebude líbit. Někdy o ní ani nebude vědět a tím větší náraz přijde, až se uvidí spolu s „vhodnými a trefnými“ komentáři na určitých sociálních sítích. Třeba při převlékání na TV. Ano, nejedná se o dezinformace a hrubé přepisování skutečnosti, nicméně v žádném případě zde nemáme skoro nic, co by podporovalo pozitivní sociální atmosféru a kladné posuny v oblasti mezilidských vztahů. Nejen ve školní třídě. Leckoho nadhmotného lze přece natočit na veřejnosti a u něj doma, na dvorku, na zahrádce atd. Vždy přijdou určité emocionální projevy a dopady.
Co sdělit na závěr? Zkusme se na jídlo dívat nejen jako výzvu a příležitost, ale též jako na reálnou hrozbu a past. Než se do něj pustíme, stačí nechat hlavou v klidu projít myšlenku - zasloužím si tak velkou porci? Leckdo spořádá vše, na co má chuť a co je mu předloženo. Pozitivně reaguje na nabídku „kdo si přidá“ a nezamýšlí se nad potřebnou rovnováhou mezi příjmem a výdajem. Je snad řešením si místo běžného oděvu vzít volnější tepláky?
