Článek
Slovo ozbrojenec se v našem mediálním prostoru v posledních dnech objevuje nadměrně často. Zejména od 7. října zcela pochopitelně. Ale opravdu pochopitelně? Nejčastěji slyšíme, jak ozbrojenci vtrhli do pásma Gazy a tam… Nebudu se opakovat po výstupech politiků, analytiků a čtečů zpráv, kteří si nadneseně říkají moderátoři. Nad uvedeným termínem přemýšlím již několik dní a chci se s ostatními podělit o pár plodů bohatství, k němuž jsem dospěl při použití metody kritického myšlení.
Za prvé mě napadá, že doposud nevíme, jak ozbrojenci vtrhli na ono území. Tanky? Obrněnými transportéry? Letadly? Pěšky? Na kolech? V obyčejných autech? Přijeli MHD? Snad jenom lyže můžeme s ohledem na počasí vyloučit. Ještě mě napadají padáky. Ale pak by nám řekli, že tam napadali, ne? I když tamní obyvatele asi napadají. Vůbec je při obsazování cizího území potíž najít správný výraz. Třeba u nás z historie známe internacionální pomoc, která se na části míst popisovala jako invaze a okupace. Možná by z historického nadhledu mohl být používán výrok „vstup vojsk“, který zní věcně, objektivně a nezaujatě. Za povšimnutí stojí, že na Krymu nebyl žádný z užitých výrazů použit. Vždy šlo jen o anexi. Pak se slovník rozšířil o speciální operaci. Co nás ještě čeká?
Kdo je ozbrojenec. Krok číslo dvě. V médiích posloucháme, jak selhaly jednotlivé složky, které mají řídit izraelský stát. Rozhodně se nepřipojím do dlouhé řady kritiků, byť kopání do napadaného a selhávajícího je tak snadné a lákavé. Naopak Izrael vnímám jako stát, od něhož se v lecčems můžeme učit. Třeba si vzpomínám na řešení koronaviru. Docela jsem jeho občanům záviděl, jakou měli vládu, jak naslouchala odborníkům a jak… Možná se ještě pamatujete. Jenže také u nich se ukázalo, že jak se do věcných procesů začnou příliš plést politici, nejde se optimální cestou. Přesně tak u nás. Výčet neduhů by byl dlouhý. Za všechny připomenu naprosto nedostatečnou komunikaci přijímaných opatření, tezi „nebudeme zvyšovat daně“, manipulaci kolem vývozu a cen energií, nejednotu v jednotné koalici atd.
Ale zpět do Izraele, do Gazy a k ozbrojencům. Zřejmě se mezi ně nemohou počítat sami izraelští vojáci, což by vysvětlovalo opožděnou reakci. Jasně, neměli zbraně, nebyli tudíž ozbrojeni, a tak nemohli zasáhnout. Ledaže by na ozbrojence šli holýma rukama. Což by nešlo. Jak víme, Hamás má rakety. Ale možná je obsluhuje a odpaluje také - holýma rukama.
Krok číslo tři. Pokud se pořádně zamyslíme, dojdeme k závěru, že není zbraň jako zbraň. Mezi ně se počítá nejen puška, pistole, tank, stíhací bombardér, ale také slovo! Kolik už se za jeho působení dokázalo! Celé masy se hnuly. Vyvolalo stávky, hnutí, ba celé revoluce…
A máme krok číslo čtyři - jak se budeme dívat na pověstné ženské zbraně? Nejsou vlastně také ony ozbrojenci? Přesněji ozbrojenkyněmi? Pak by se dalo souhlasit s názorem, že ozbrojenci jsme my všichni. Byť ženy jsou ve výhodě, zbraní mají více. Navíc zpravidla vládnou jazykem lépe než muži.
Krok číslo pět. Pokud se dostaneme pod tlak, jsme schopni a ochotni nějakých svých zbraní použít. Leckdo dříve koná a až potom uvažuje. A když někam spěcháme, „klidně“ tam vtrhneme. V drtivé většině případů se však nedostaneme do médií. Natož do světových.
Krok číslo šest. Naše veřejnoprávní zpravodajství se mi zdá jednostranné. Tam v dáli se vyskytují pouze násilní ozbrojenci a pak nějací jiní jedinci. Nemyslím svou úvahu špatně. Zdá se, že má-li Izrael v úctě lidský život, neútočí hned. Snad jako kdyby ani nepoužíval zbraně. Máme nebo nemá ozbrojence? Ale jak si má počínat vůči teroristickému hnutí? Když navíc cena člověka je pro něj tak nízká? Podle mého názoru jsou ozbrojeny obě strany, a tak si snad domyslíme, co ve zprávách chybí.
Krok číslo sedm. Nevím jak komu, ale mně se jeví, že pojem ozbrojenci nese negativní konotaci. Pro méně znalé doplním, že se jedná o záporný přídech, nemusí souviset s věcným obsahem. Se zvýšenou pravděpodobností nás proto tak mate.
Na konci si nejsem úplně jist, jestli mých sedm kritických kroků situaci pomohlo nebo ne. V každém případě mám pocit, že jsme se na ozbrojence aspoň trochu vyzbrojili.
