Článek
Poměrně často býváme v posledních letech očitými a ušitými svědky prohlášení, jak velký význam má využití metody kritického myšlení. Hned by mohl následovat výčet kladů. Namátkou budeme moci lépe posoudit, co je správné a co nikoli. Kde je více pravdy. Kdo s námi chce manipulovat. Nesporné vylepšení mozkové činnosti atd. Obecně můžeme uznat, že se jedná o velmi užitečné momenty. Jenže se nám zde objevují určité problematické body.
Někteří jedinci si celou oblast poněkud popletli. Jak si počínají? Pletou si kritické myšlení s kritikou. Někdo by mohl namítnout, že se přece jedná o stejnou záležitost. Namítat může, avšak pravdu mít nebude. Proto si povězme a objasněme, jaký se tu nachází rozdíl. Podle mého názoru dokonce zásadní.
V případě užívání metody kritického myšlení se jedná o promyšlenou a koordinovanou činnost, jejímž prostřednictvím se snažíme dosáhnout hodnotného cíle. Kupříkladu získat co nejvíce dobrých nápadů, které budou dříve nebo později klidně a věcně prodiskutovány, čímž se užitek ještě zvýší. Během debaty budou plně respektovány zásady slušného chování. Zúčastněným jedincům a stranám nejde ani tak o osobní podíl a prosazení, jako spíše aby se do popředí a nejlépe k vítězství dostaly nejlepší návrhy a myšlenky.
Část lidí o uvedeném algoritmu myšlení neví a ani ho nepoužívá. Neshromažďuje příslušné podklady, neprověřuje zdroje a nevěnuje sem patřičný čas. Proč také? Jen by se zdržovali a třeba by si v literatuře ani nepotvrdili své původní názory a postoje. Což většinou bývá silným motivem a cílem. Mimochodem se jedná o významné psychologické mechanismy, které jsou bohatě využívány v nabídce moderních informačních a komunikačních technologií. Jmenovitě na nich stojí sociální sítě, kde se má na mysli vytváření a upevňování sociálních bublin. V jejich fungování platí známé lidové heslo - „kdo nejde s námi, jde proti nám“. Jak víme, dokáže sice lidi stmelit, ale máme historické příklady, kdy přineslo dost špatného a smutného. Jednotlivým přístupům samozřejmě odpovídají pocity, které se v lidech objevují.
Používání metody kritického myšlení má své zákonitosti a principy. A také smysl. Mnoho lidí si představuje, že stačí málo vědět a hodně kritizovat. Jenže se má dít naopak. Kdo chce vypouštět kritická slova, měl by být co nejvzdělanější a nejpřipravenější, aby mohl protivníka rozložit argumenty a poznatky a zároveň uměl obhájit svá vyjádření, výroky a hodnocení. Pokud tak nebude postupovat, zmůže se pouze na přihlouplé komentáře, jak vidíme, čteme a slyšíme dnes a denně kolem sebe. Sem se nám bude velmi hodit osvědčená životní moudrost - „prázdný sud se nejvíce ozývá“.
Kdybych měl provést určité shrnutí dnešních poznámek a postřehů, pak zůstaneme-li u kritiky a kritizování, tj. na kvalitativně nižší úrovni, budeme mít v naší zemi hodně hlupáků, tj. osob bez patřičného vzdělání a rozhledu. Obvykle jsou tak omezeni, že si myslí, jak jsou chytří a jak pojedli skoro všechnu moudrost světa. Jejich společenská pozice je nízká, ale přesto či právě proto jsou hlasití, aby nikdo jejich malost nepřehlédl. Žel se občas dostanou do důležitých pozic a ostatním otravují jejich život. Je žádoucí, aby přednost dostali opravdové osobnosti a uživatelé metody kritického myšlení. Jejich zásluhou může dojít ke skutečnému posunu a zlepšení. Moudrý člověk se udiveně ptá - jak lze kritizovat něco, o čem tak málo vím? Pro něj věc nepředstavitelná. Pro hlupáka zcela běžná! Žel i oblíbená! A bez zájmu o dopady!
