Článek
Jestliže máme za sebou pár odstavců a úvah, jestli se učitelky letos do školy těší, nebo ne, zajisté do řešeného procesu můžeme počítat dnešní kapitolku, jak ji uvedl nadpis.
Leckterou učitelku čeká nástup na nové místo. Mnohé z nich zažívají rozporný pocit. Na jedné straně doposud byly součástí určité skupiny. I když nevnímaly úplnou spokojenost, přece jen si na kolegy a kolegyně zvykly, až na výjimky s nimi dobře vycházely, čerpaly od nich cenné podněty, připomínky a zpěvné vazby. Občas spolu sdíleli stejné výukové pomůcky, předávaly si tipy na akce s dětmi, ať již mělo jít o filmová či divadelní představení, obsah hry, přírodovědné procházky do okolí, místo pro pobyt školy v přírodě, kam a na co jet do velkého města, na co si dát pozor před a při lyžařském výcviku, jak řešit vyhraněné situace se specifickými rodiči, nakolik pevně a nesmlouvavě přistupovat k velmi problematickým žákům a žákyním atd. Na druhé straně si připomínají, co jim na opouštěném místě vadilo, co je směrovalo a dovedlo k podání žádostí o propuštění, tj. k výpovědi.
Co v každém případě platí? Dosavadní obrazy a jistoty mizí. Místo nich nastupují obavy, napětí, strach a jejich blízcí „kamarádi“. Co bude? S čím má, a naopak nemá počítat? Jde pro ni o neznámý „terén“ a vůbec neví, jak proces poběží. Ptá se sama sebe. Jak ji tam přijmou? Co jí dají dříve nebo později najevo? Předběžné jednání na vedení před závěrem minulého školního roku vypadalo dobře, ba řekla by příjemně. Určitě se tam bude hodit a bude vítána. Údajně padlo slovo o posile. Ale jaká nastane skutečnost? Jistě ji nestačili upozornit úplně na všechno. Podat vyčerpávající podklady ani není možné. Mnoho přijde časem. Nikoli úplně samo.
Bývá rozdíl, pokud se učitelka přesouvá na školu, která se ve větším městě nachází opodál. Leccos se o ní říká a ví. Je otázka, zda a nakolik kolující zkazky jsou či nejsou v souladu s prezentovanou strategií školy. Co jestli se tu nacházejí velké rozpory? Podobná a jiná narušující a místy až negativní zjištění na dobré náladě nepřidají. Na jistotě už vůbec ne. Vyvstává zákonitý dotaz - budu se tam mít na koho obrátit? Bude fungovat nově zavedený zavádějící učitel? Nebyly sliby vedení jen plané? Trochu se zalekne, když pomyslí na osvědčenou životní moudrost - „když ptáčka lapají, hezky mu zpívají“. Zjednodušeně by se dalo napsat, že každý dospělý člověk je na škole dobrý, neboť vykryje nějaká okna. Naštěstí bývá v praxi situace často jiná a jde rovněž o kvalitu. Víme přece něco o jiném úsloví, kde se píše o kožichu a vši, že?
Občas nemusí být přechod tak obtížný. Kupříkladu tam může mít kamarádku, která ji zlanařila. A patrně ji na příchod „připravila“, ať již uvažujeme o kladném či jiném smyslu slova. Možná ji na pár týdnů vezme pod ochranná křídla. Ovšem každodenní podpora a vysvětlování nemohou trvat do nekonečně. Jednak je málo času. Jednak též tady jde aspoň dílem o uplatnění zásady konkurenceschopnosti. Obtížněji samozřejmě bude v uspořádání, kdy jde někam, kde nikoho nezná. Zajisté se projeví vyšší stupeň citlivosti a bohatší tendence k prožívání pocitů jako napětí, strach, obavy, úzkost, snížená sebedůvěra. Nelze se plně spoléhat na dosavadní automatický postup na původní důvěrně známé škole.
V neposlední řadě je zajímavé se podívat na oblast know-how. Má příchozí osoba, jak se mezi lidmi říká, vybalit karty, pochlubit se a ukázat své přístupy, učební pomůcky a finty? Možná by se dalo mluvit o předčasném vystřílení munice. Můžeme ji chápat, chce se zapsat, zařadit a třeba i zalíbit. Avšak patrně by měla myslet i na již vzpomenutý princip konkurence. Školní prostředí není typickým místem pro jeho uplatnění, ale přece jenom v něm cosi existuje. V závěru všem „novým“ i zcela novým popřejme hodně zdaru a co nejméně potíží. Současně tu máme rozumné doporučení - pozor na přehnaná očekávání. Každý se nestane věhlasnou oporou.
