Článek
Vánoční a novoroční svátky jsou za námi. Staly se minulostí a většina z nás musí zase do práce. Jedni litují a říkají bohužel. Druzí si naopak oddechnou slovem bohudík. Jak hlásávala moudrá babička B. Němcové - proti gustu žádný dišputát. Že by nic objevného pod zatím zimními mračny zastřeným sluncem? Nevím, možná. Máme-li již po svátcích, je vhodná doba se zamyslet. Přinesly naše předchozí kroky kýžený výsledek? Budeme si příště počínat jinak?
Ale zdá se, že se mezi lidmi přece jen něco nového šíří. Těžko říci, jaké jsou příčiny. Oč vlastně jde? Léta se povídá, že Vánoce jsou svátky klidu, míru, pohody a vstřícnosti mezi lidmi. Odborníci se shodují, že doba svátků přináší člověku nadměrnou zátěž, kterou každý nezvládne. Místo aby si své psychické zdraví chránil, uchoval nebo dokonce zlepšil, takřka vědomě si ho ničí. Nákupní horečka, kdy obchody praskaly ve švech, usilovný finiš doma, napětí před návštěvami a vidina zase se blížícího nástupu do zaměstnání vůbec neprospívají. Ne všichni ovšem podlehli.
Nezávisle na sobě jsem se již v předvánočním čase setkal s několika lidmi a rodinami. Navenek je nepojilo takřka nic, ba o sobě ani nevěděli. Měli však společnou zajímavou věc. Rozhodli se, že vánoční svátky a především jejich přípravné období stráví poněkud jinak. Jako kdyby se snad inspirovali mými myšlenkami ze závěru minulého roku, došli k závěru, že letos se budou snažit právě tak postupovat. Především prý více klidu do všech činností. Například se uštvaně nehonili po obchodech jako psi utržení z řetězu. Když se nestačí vše uklidit a vyprat, tak to prostě nebude. Jedním z dalších konkrétních výsledků jejich rozjímání bylo, že koupí jen několik dárků a ještě budou mít spíše upomínkový charakter. Než aby ohromily svou velikostí, cenou a exkluzivitou, zvěstují základní smysl - „nezapomněl jsem na tebe“ a „mám tě rád“. Jak jsem měl možnost si „ověřit“, část osob své předsevzetí naplnila. Volal jsem večer před svátky jedné mé známé, abych popřál k svátkům a současně vyjádřil soucítění s tradičním shonem. Ona však odvětila - „já neuklízím, právě se dívám na pohádku a je to úžasná pohoda“. Pocítil jsem radost a pomyslel si - vida, funguje to! Opravdu už úklid, pečení, vaření, nakupování, chystání a lítání nejsou jedinými a nejdůležitějšími činnostmi.
Možná mají na podobném průběhu Vánoc a Nového roku zásluhu teroristé. Mnozí lidé si uvědomili relativitu a nejistotu tohoto světa, který se jim ještě prvních osm měsíců roku 2001 zdál dostatečně bezpečný a pevný. 11. září a následný vývoj událostí jejich představy významně ovlivnil. Stejně jako podobné „akce“ v řadě dalších vyspělých zemí, které v průběhu let následovaly. ČR žel již také nevyjímaje. Je známo, že atentáty na USA a na jejich politické a vojenské spojence ochudí každou zemi, každého jedince. Nemusí to znít jako výmluva, ale jako konstatování skutečnosti. Svého času spadly akcie, ekonomika světových mocností se ocitla v recesi a cesta k očekávané konjunktuře se podle zasvěcených analytiků prodlužuje. Obrana a bezpečnost bude stát více peněz, obecně vzrostou ceny a nebudou se zvyšovat platy, buď ne hned nebo ne o tolik, jak by si člověk představoval a přál. Dopady jsou a každopádně ještě budou citelné. A navíc nevíme, co ještě přijde…
Každý docela snadno pochopí, že děti a část dospělých chtěli o Vánocích vidět množství dárků. Jistě se řadě z nich přání splnila. Aby se pod stromeček ono množství vešlo, možná museli dokonce odřezávat i spodní větve, jak nás před svátky do zhloupnutí častovala ne právě inteligentní reklama. Méně dárků nemusí nutně znamenat nižší spokojenost a negativní atmosféru kolem vánočního stromečku. Místo honičky a ukradené peněženky zažil méně stresu venku a více klidu doma. Místo doslova přetékajícího stolu a velké večeře s možností následných trávicích potíží pojedli skromněji a více času věnovali podvečerní procházce. Místo tří hodin rozbalování dárků a skládání vánočního papíru se v klidu porozhlédli po celém sídlišti, jak jsou vyzdobena okna a jakou lidé projevili fantazii. Šlapali sice v blátě / za mrazu, ve sněhu /, ale přesto s dobrým pocitem. Vyhráli totiž nad vlastní leností a lákadlem pohodlného a vyhřátého bytu. Opravdu neexistuje přímá úměra mezi počtem a cenou dárků a osobní či rodinnou spokojeností.
Více klidu byla možná lepší a moudřejší volba. Koneckonců za pár dnů bude jedno, kolik dárků lidé pod stromečkem našli a spíše si vzpomenou, že Vánoce 2023 byly navzdory událostem ve světě jedny z nejlepších a nejklidnějších. Obtížně se jim onen pocit vyjadřuje, ale byli si nějak blíž, více spolu cítili a více se měli rádi. A na takové prožitky se zpravidla nezapomíná. Počet dárků je totiž nepřeváží.
