Článek
Možná by se někomu zdála docela pěkná představa medvědího toboganu. Co by na něm nejspíše spatřil? Přece jak se huňáči kloužou po dlouhé skluzavce směrem dolů. Nejsem přímo specialista na fyzikální procesy, ale nevím, jestli by se jim v jejich hustých chlupatinách dobře jezdilo. Asi „hustě“? Leckdo z nás má zkušenost z plaveckých bazénů, že pokaždé nejde o stejné rychlosti a zážitky. Záleží mj. na množství vpouštěné vody, na vzdálenostech mezi sebou a také na materiálu, z něhož jsme si pořídili plavky. O něco jistější jsem v tvrzení, že medvědi by se danému umění naučili. Stačí se podívat, jak si počínají v cirkusových manéžích. Leckoho by mohl na posílení argumentace napadnout kultovní film Šest medvědů s Cibulkou. Proč by si známí tvorové nezajezdili. I oni by mohli chtít zažívat radost ze života. Zejména jako malí a mladí, ne?
Asi by bylo zajímavé pokračovat v dotyčných souvislostech, ale já si dovolím zamířit o kousek odlišným směrem. Návodem bude, že slova a částečně duch nadpisu bude platit, a ještě se nám podaří zužitkovat část slov názvu ze zmíněného filmu. Oč se jedná? Chci krátce reagovat na tradiční sobotní pořad Tobogan na ČRo 2, aktuálně ze dne 25. 11. tr. Je natolik známý, že jeho proslulého moderátora určitě ani nemusím jmenovat. Kdo by přece jenom nevěděl, nápověda je „film“. Předně musím dodat, že autora si osobně vážím - i přes určité připomínky. Třeba jde o průběžnou popularizaci požívání návykových látek, jež početné publikum oceňuje a tleská mu a hosté následně přidávají další „zábavné kousky“. Opravdu „hezký“ příklad. Ale pojďme dále.
Proč se chci vyjádřit? Je nesporně dobře, že si pozval mladého chlapce Matěje Plška. Ano, málokdo dostane tak vynikající příležitost, aby se prezentoval v médiích, a navíc se setkal s významnými osobami jako generální ředitel ČRo a ministr kultury. Více by si mohl přát už jen předsedu vlády a prezidenta. Jenže zde dosáhl na vrchol, poněvadž poslední zmínění by mu patrně moc nepomohli. Zato oba návštěvníci si ho oblíbili, zaujal je a přislíbili pomoc, podporu a pozvánku na kulturní akce, jejich názvy během vysílání rovněž zazněly. K diskusi je, zda má malý chlapec v českém médiu zpívat v cizím jazyce…
Z mého pohledu se ovšem o dost větším stínem stala chvíle, kdy chlapec zmínil sociální sítě. Je mi jasné, že se jedná o současný fenomén a o jeden z výdobytků působení moderních informačních a komunikačních technologií. Nedivil jsem se, že mladý pěvecký talent na nich je a působí, řadu jich jmenoval. Jistě mu dobře slouží k propagaci, a především k rozšíření počtů příznivců a obdivovatelů. Dost mě na druhé straně zarazilo, jak nikdo nereagoval, že jejich nezletilý uživatel ještě nesplnil věk, aby na nich mohl aktivně působit. Navrch s ním všichni souhlasili a chválili ho. Proč se tu zastavuji?
Ve školním prostředí jsou s nimi vytrvale značné potíže. Příslušníci pedagogického sboru takřka denně svým dočasným svěřencům vysvětlují, jaká jsou pravidla pro nakládání s nimi. Varují před užíváním dezinformací, upozorňují na závadné materiály, na číhající sexuální predátory, na příliš dlouhý čas, který na nich děti tráví atd. Jaký asi mohou mít pocit, když přijde populární a velmi sledovaný pořad a jejich snahu a aktivitu zcela zazdí. A ještě hosté a celé publikum hlasitě tleská. Zřejmě souhlasí? Patrně…
Analogií je, kdyby tam o něco málo starší dětský návštěvník povídal, jak od řekněme třinácti let ochutnává alkohol a zkouší kouřit. Nejlépe za přispění a po nabídce ze strany rodičů. Jak se žel dost často stává. Naposledy jsem se o dané skutečnosti přesvědčil před pár dny ve druhé třídě, kde se polovina dětí - tj. celkem přes deset přihlásila, že jim rodiče již dali alkohol ochutnat. A opakovaně. Matky i otcové… Myslím, že hodnocení, komentáře a doporučení jsou zde zbytečná. Nebudu proto nosit dříví do lesa.
Poslední poznámka. Ohledně sociálních sítí kráčí podle příslušných odborníků o věc a osobní odpovědnost rodičů. Učitelé vlastně dělají práci za ně. Jako když ukrajinští vojáci bojují za naši svobodu a za omezení rozpínavosti agresora směrem do západní Evropy. Leckdo z nás také nepřispívá… Pokud se zjistí, že žáci a žákyně již na prvním stupni sledují pro ně věkově a obsahově nevhodný materiál, diví se rodiče, že se tak děje a že je učitelstvo málo hlídá a objasňuje. Chtějí věc hodit na jejich záda!? Jsem přesvědčen, že dále již není potřebné uvádět nic. Snad jen závěrečnou poznámku k medvědům. Jejich místo a význam v dnešních řádcích je ve smyslu úsloví o poskytování medvědí služby. Tak se již dnes můžeme těšit na následující „vydařený“ rozhlasový pořad.
