Článek
Na hřišti jich zpočátku postávalo asi 15. Myslím slečen. Byly oblečeny do sportovní strůje, která nebyla jednotná. Což nemusí být na škodu. A zvolna se rozcvičovaly. Poté se objevil trenér a vydal několik polohlasných pokynů. S vysokou pravděpodobností se spolu nesetkávají poprvé, a tak nadbytek slov nevystupuje jako nutnost. Neslyšel jsem, kolik přesně naběhaly, jak dlouhé byly měřené úseky, ale musel jsem uznat, že jejich tempo nepatřilo mezi nízké podoby. Je docela dobře možné, že se mezi nimi časem nějaká mladá rekordmanka objeví. Zatím je čeká hodně práce, především nemalé tréninkové objemy. A hodně pokynů trenéra a časté zápisy do tréninkového deníku. Pokud se dnes ještě vede…
Ještě mě napadá jeden obraz, který bychom mohli využít. Při jedné z cest letadlem nás desítky dospělých cestujících svým pláčem oblažovalo jakési mimino. Na pohlaví nezáleží. Jednalo se o dost vzdálenou dobu, kdy se ještě tolik neprosadily poznatky, jak je nevhodné, aby kojenci a batolata létala letadly. Myslí se s ohledem na jejich zdravotní stav a především bereme-li v potaz fyziologické možnosti jejich těla. Starší člověk narozený kus doby před válkou by řekl - jaký nerozum. Copak s ním nemůžou sedět doma? Malé dítě má mít stálý režim, klid a nikoli výkyvy. Navíc ve vysoké výšce nad mořem! A ještě snášet tropické teploty a palčivý tlak slunce. Při pohledu na nadpis bude souvislost zřejmá. Někdy se zdá, jako kdyby dnes matky a otcové soutěžili, kdo se s jak mladým potomkem vypraví na cestu k moři. Nejlépe ještě během šestinedělí! Když on se rekord bude hezky vyjímat na sociálních sítích. Jací my jsme borci! Ale opravdu? Jeví se, že zážitek a „úspěch“ rodiče je stavěn výše než prospívání nedávno narozeného potomka. Nebo se pletu? Uvažujete, že byste mimino nechal jít 7 kilometrů pěšky? Nový typ mladé rekordmanky na obzoru…
Jako součást úvah dodám myšlenku osoby se značnými zkušenostmi a s rozsáhlými poznatky z oblasti cestovního ruchu - do asi čtyř let nemá dítě plnohodnotný zážitek z pobytu u moře. Ano, staví si tam hrady z písku, ale tak může činit klidně u českého rybníka a ještě sníží rizika vlivu počasí na svůj malý, nevyvinutý a tudíž zranitelný organismus. A opravdu, podívejte se, že nejčastěji malé děti na dovolené u moře nalezneme u bazénů. Kvůli nim snad letěla rodina daleko za slanou vodou? Mladé rekordmanky sem míří již v několika týdnech. A mladé matky se svými počiny ještě chlubí! Jak dobře si jejich drobek vede. Celou cestu spal. No, trochu vyváděl, ale co… Žel se tu jako negativní faktor ukazuje dění na vzpomenutých sociálních sítích. Tam se odehrávají závody! Zde se rekordy uplatní. A jak jsou ceněny! Čím více se objeví lajků a závisti, tím se dostavují lepší pocity autora/ky. Nezasvěcený divák by musel konstatovat, že se mladí - nebo někdy i starší? - rodiče zbláznili.
Kromě právě probrané skupinky mezi sebou děvčata soutěží v řadě dalších položek. Od vzhledu, velikosti a ceny panenek se posouvají k oblečení a k culíkům, které brzo odcházejí na pomyslné smetiště dějin. Dnes máme jinou dobu. Kdo by se sem zadíval pozorněji, zjistí, že dost silný - často žel hlavní a dokonce jediný - vliv mají moderní informační a komunikační technologie. Jak bude patrné a lehké uhodnout, půjde o nejzajímavější příspěvek či fotografii a/nebo o počet získaných lajků a kladných komentářů. Mimochodem kvůli nim leckterá hůře usíná či spí. Nemluvě o brzkém probuzení a sledování „stavu“. Není-li OK, je slečna na mrtvici. Nebo aspoň na depku! To zase bude den! Mám všechny informovat? Nebo raději zalézt do ústraní? Velké dilema. Tady se poněkud láme kamarádství. Pomůže? Rozhlásí vše po okolí? Zaryje si? Kamarádský vztah pak může trvat rekordně krátký čas.
Na jednu z mladých rekordmanek mě nedávno upozornil dobrý kamarád, na jehož výroky je možné se plně spolehnout. Ze svého mládí znal slečnu, která během vesnické zábavy stihla třeba 12 mladých mužů. Myslím, že se jedná o pozoruhodný výkon. Pokud někdo zabředl do nejistoty, cítím jako potřebné a správné upozornit, že se nejednalo o tanečníky a o výkony na parketu. Nepopsaná aktivita se odehrávala mimo taneční sál a kdesi v přítmí. Vzhledem k faktu, že se návštěva chýlila ke konci, jeho program byl docela nabitý a již odjížděl, jsem se nestačil doptat na detaily. Snad se možnost někdy v budoucnu ještě objeví. Pak bych vám pověděl a popsal. Otázky již vyskakují. Jak dlouho její tempo vydrželo? Dostavily se konkrétní následky? Jaké se dočkala pověsti? Neměla rodiče? Jak byla vychovávána? Trpěla v předchozí etapě dětství? Nebo vás nepřepadá a nepokouší zvědavost?
