Článek
Nadešlo tradiční adventní období s principy lásky, souznění, podpory, tolerance a porozumění. Ale opravdu se podle nich chováme? Místo abychom konečně spočinuli v klidu a dopřáli více času sobě a vzájemně jeden druhému a třeba i dalším, pozastavili se nad stále se zrychlujícím tempem ubíhající skutečnosti, tak se necháme zavléci do předvánočních honiček a do ještě vyššího tempa, než v jakém jsme dosud konali. Navzdory varování počasí a ročního období, kdy nás krátký den a dlouhá noc „poučují“, že nemáme spěchat a přepínat se. Nemusí proto jít o nic příjemného. Zejména když cítíme, jak nám ubývají síly a naopak přibývají úkoly, starosti a povinnosti.
Všichni víme a kolem sebe vidíme, že lidé mají mnoho práce, jsou takřka v jednom kole a čas v souladu se známou písničkou K. Gotta opravdu letí jako bláznivý. Jako bychom šli proti na počátku zmíněným zásadám a pravidlům. Počasí nám leckdy před Vánoci mnoho věrohodných signálů kladnosti a povzbuzení neposkytuje, a tak až pohled do kalendáře či upozornění a žadonění dětí nás vzpruží - jé, za pár dní jsou tady svátky! Musíme stihnout tolik věcí. A tak začínáme promýšlet, uklízet, péci, vymýšlet, sepisovat, zdobit, shánět, kupovat, balit a schovávat. Jeden včas, druhý pozdě, třetí tak akorát. Pár chvilek klidu je vykoupeno značným úsilím a dřinou, až si člověk klade otázky, zda má všechno konané a absolvované cenu a zda je vzpomínaný způsob správný. Jestliže se vypravíme nakupovat vánoční dárky, je více užitečné podobné úvahy pustit z hlavy a více se věnovat hlídání vlastních věcí a zejména peněz.
Letos už to možná nestihneme, ale za necelý rok můžeme zkusit jinou cestu - nakoupit co nejdříve. Nákup relativně včas je prý dobrý nápad. Mezi nesporné výhody patří, že se například v září či v říjnu člověk nemusí tolik tlačit a ušetří nějaký čas, protože nestojí ve frontách spěchajících a napjatých lidí. Nezapomínejme ovšem ani na nevýhody. Například hrozí mnohem vyšší riziko předčasného prozrazení koupeného dárku, kdy překvapení pod stromečkem není takové. Další nevýhodou rovněž je ubíhající záruční doba. A konečně někdy také litujeme, že jsme měli pár týdnů počkat na různé předvánoční akce, slevy a výhodné koupě. Šetřílkům neujde, že jejich peníze navíc mohly ještě měsíc dva poležet a pár korun vydělat, i když inflace je relativně vysoká a úroky nízké. Aby opticky nepřevážily jen zápory, tak ještě připomeňme významný klad.
Čím se Vánoce víc blíží, v tím hojnějším počtu se po ulicích a tržištích potloukají kapsáři. Nižší riziko odcizení je také při postupném nákupu, kdy s sebou většinou nenosíme tolik peněz. Mnozí si však vezmou peněz hodně najednou, vždyť co kdyby se naskytla ona výhodná koupě. Právě kvůli zahleděnosti do mnoha příležitostí a vlivem snahy co nejvíce potěšit a překvapit své blízké bychom neměli zapomínat strážit svoji hotovost, abychom nakonec nezůstali jedinými smutnými a možná i vánočním blbcem prvního typu. Druhou skupinu tvoří osoby, které se nechaly od obchodníků a od různých spekulantů napálit, ať již byli po česku nataženi v ceně nebo zakoupili nedostatečně fungující věc.
Pokud se nám nepodaří nákup včas a z různých důvodů necháme vše na později, může se z nás stát vánoční blbec třetího typu. Že ho neznáte? Ale neříkejte! Jistě budete brzy v obraze. Ten pojem jsem zaslechl 14 dní před loňskými Vánoci na autobusovém nádraží. Když jsem se ohlédl, spatřil jsem muže staršího věku, jak se nevesel plouží obtěžkán několika taškami a balíčky. Několik dalších postav ho pichlavě „povzbuzovalo“. Svítící a ještě docela hřející sluníčko sice příliš k představám o blížících se vánočních svátcích neladilo, ale datum tlačil a dárků již bylo třeba. Jak jsem se z dalšího hovoru dovtípil, je vánočním blbcem ten, kdo nosí více vánočních „zavazadel“ najednou. Někdo jím je dříve, ostatní později, zpravidla těsně před svátky. Ten původní označený na nádraží se jim pak s odstupem může smát. Možná tak ale činit nebude, protože třeba na rozdíl od ostatních posměváčků projeví pochopení a porozumění. On už si nakupovací martýrium prožil a má ho za sebou.
A vlastně na každém z nás, na míře pracovní vytíženosti, na našem duševním rozpoložení, kázni a peněžence bude záležet, zda my sami budeme vánočními blbci, a dále na naší toleranci, zda jimi budou i ostatní kolem nás. Vždyť opravdu nemusíme nechávat vše na poslední chvíli, nemusíme se v počtu dárků s nikým předhánět a ani napjaté období a spěch nejsou důvodem k poškozování a narušování vzájemných vztahů. A samozřejmě našeho vnitřního klidu a míru. Z pohledu použitého hanlivého označení na tom vedle včas nakoupivších budou nejlépe jednotlivci, jimž na vánoční dárky zůstane málo peněz či vůbec nic. Pokud své prázdné peněženky překlenou výše uvedenými „adventními“ principy, nemusejí si lámat hlavu.
