Článek
Jak se leckdy stává, ne jeden pár dospěje k poznání, že se jim nevede tak, jak si původně představovali. Kdysi snili o velké lásce, radosti, štěstí, dokonce padala slova o euforii. Dnes by byli rádi, kdyby se ocitli níže oproti právě uvedeným stavům a zažívali alespoň spokojenost. Vztah zmíněných termínů, tak podstatný pro běh života člověka, jsem se snažil částečně popsat v zamyšlení s názvem O pevném svírání štěstí / viz Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-o-pevnem-svirani-stesti-aneb-pribeh-o-balonku-157439 /.
Zpočátku po seznámení jim jako dospělým život ubíhal docela příjemně. Zdálo se, že jim jako zamilovaným nic nechybí, mají se rádi, snadno se domlouvali, co a kdy budou dělat, kam pojedou, čeho a na jakém místě si budou užívat apod. Po nějakém čase, kdy postupně dozrávali, si oba začali klást otázku, jestli jim aktuální úroveň stačí. Pochopitelně každý sám pro sebe. Pocity jako mírné napětí, obavy, občasnou spokojenost a jim blízké se snažili před druhým skrývat, aby se „něco nepokazilo“. Vždyť by bylo ještě hůře než dnes. Sice úplně špatně není, ale o velké radosti, štěstí a nedalekých dějích nemůže být řeč. Kam se vše ztratilo? Nebo snad běží o normální průběh? Stále více se ukazovalo, jak málo o životě vědí. Přičemž před deseti roky, tj. na vrcholu puberty, bývali přesvědčeni, jak všemu rozumějí, se vším si poradí a jací hlupáci jsou všichni kolem, nejvíce dospělí a z nich jejich rodiče. Nyní se ukazuje cosi jiného a jedná se o dost bolestné poznání. Hořké procitnutí? Co bude následovat?
Jenže kdo si rád kousne do kyselého jablka? Z vlastního poznání vím, že i zmíněná ne zcela příjemná činnost se dá poměrně úspěšně zvládnout. Možná někdy bude prostor na její popis. Výhodou je, že je-li nesladký plod zdravý, nemusí být vyhozen. Ale naopak ho lze užitečně využít. A stejně můžeme nakládat s projevy a akty v oblasti mezilidských vztahů. Jen je třeba mít otevřené oči, další smysly a především hlavu. Takže se objevily rozličné komplikace, různice, přišly nesnáze a hádky, leckdy kvůli malichernostem. Nedokázali zvládnout některé konstelace a navíc si leccos brali moc osobně.
Ještě později však zjistili, že nejlépe ze všeho jim šlo něco jiného, totiž pro život naprosto nepodstatného. Ona měla v oblibě určitý typ sladkostí a on je skoro nikdy nezapomněl zakoupit, přinést domů a udělat jí radost. Nejlepší asi bývalo, že ji kupoval s dobrým pocitem, laskomina navíc hezky vypadala. Vedlejší výhodou bylo, že ji šlo rozbalit a zase zabalit zpět tak, že nikdo předchozí úkon nepoznal. Třeba pro případ odložení uspokojení potřeby sníst něco sladkého. Tak se mimochodem cvičí vůle, která vystupuje jako velká výhoda a vklad, pokud člověk má, musí či sám chce dosáhnout určitých cílů.
Než si opravdový stav přiznají a rozhodnou se, co budou dělat pro sebe a vzájemný vztah, ještě nějaká doba uplyne. Kromě jiného uvažovali o pozvednutí úrovně společného bydlení, tj. u nich se přestěhovat z nájmu do vlastního. Půjde o moudrý krok? Bude shoda na sladkém stačit? Nepochybně nikoli. Nemluvě o úvahách o zplození potomka, které se objevily přibližně před rokem. Jak se průběžně ukazuje, jejich připravenost na život je spíše nízká než vysoká. Prozatím by proto neměli zbytečně spěchat. Jako lepší se jeví plán na výrobu dítěte raději odložit. Nebo ho snad od malička chtějí zatížit neshodami, nejasnostmi, zátěží a posléze třeba nevýhodami společné péče?
