Článek
Jak už víme z úvodního dílu, setkání s malířem se nekonalo / Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-obrazy-od-more-82998/. Osobně si myslím, že by si vybral místo poněkud dále od břehu. Aby měl lepší přehled. Zejména kdyby chtěl zachytit zátoku jako celek. Též aby měl klid od lidí. Pořád by jenom courali kolem něj. A ještě by mu koukali pod pero či štětec. A co jestli by mu navíc radili… Třeba jaká má být použita barva a že nekreslí přesně, co vidí apod. Přece se nebude dohadovat s neznalci!
Obraz čtvrtý. Nelze si nepovšimnout starší ženy. S vysokou pravděpodobností půjde o důchodkyni. Ani muž vedle ní sedící rozhodně nepatří mezi mladé. Jenže jeho věk nemusí být pro odhad věku ženy směrodatný. Jak víme, leckdy jsou věkové rozdíly partnerů poměrně značné. Zpátky k „naší ženě“: podstatným znakem je, že sedí a opaluje se nahoře bez. Pohled na ni zcela jistě nepatří do říše snů. Je pravda, že spodní části prsů by mohly být ještě o dost níže. Dokonce u pasu jako pověstné kolty. Pak by paní naplňovala znaky vtipu, jak Pepíček přijede k babičce na návštěvu. Chvíli si hraje a pak se začne nudit. Proto se jí zeptá, jestli by si mohl hrát s jejími prsy. Dovětek zřejmě znáte.
Nejen její případ navozuje téma k diskusi, kde leží hranice vkusu, slušnosti, estetiky, odvahy atd. Na jedné straně máme zastánce skrytí. Proč by se někdo měl koukat a být vystaven něčemu, co nechce vidět, a dokonce ho pohled znechucuje? Na druhé straně máme svobodu a volnost a leckdo může konat leccos. Ale všichni by za svoje činy měli nést osobní odpovědnost. Nebo ne?
Obraz pátý. Jako kdyby mělo trochu platit staré známé heslo - Jablko nepadá daleko od stromu. Nebudu ho myslet profesně. Důvodem písemné zastávky je, jak si mají lidé u vody počínat se svou hmotností. Ve vlnách je stav příznivý pro obě strany. Vyšší hmotnost je nadnášena díky přírodním zákonitostem a obtloustlý člověk se cítí mnohem lehčí. Kdo se na něj dívá, vidí jen hlavu a případně vrchní kousek trupu, který dává něco tušit, ale jistota není. Navíc část osob má tzv. hruškovitý tvar těla, který si jistě dovedeme dobře představit. Vlastníci nevzhledných těl by se měli zamyslet, jestli půjdou se svou kůží na trh. Někteří si dlouho zvykají na nadměrný díl pozornosti. Ale druzí svůj boj vzdali a bývají zalezlí doma. A třetí se vypravili do tzv. tučného kempu, kde se ocitnou mezi sobě rovnými.
Obraz šestý. Je odpolední čas a stále velké teplo. Kdo by se divil, když je tak daleko na jihu. Místní nikam nespěchají a posedávají ve stínu. Kdo se pohybuje, činí tak pomalu. Nejvíce jsou obsazeny zídky podél vozovek. Skoro všichni něco konzumují. Ponejvíce místní pochutiny. Část také data prostřednictvím moderních informačních a komunikačních technologií. Zdá se, že všichni jsou docela nasyceni. Nikdo se nezlobí a nepokřikuje vlivem špatné nálady. Možná samo vytrvalé teplo je příčinou, že se nikdo nenapíná. Snad ani nic neřeší. Dokud asi nepřijde opravdu vzrušující zpráva. Pak by někoho nadzvedla. Lze spekulovat, zda by měla být více sportovní a dopravní než vztahová a sexuální. Po části zídkových hostů na místě a poblíž zůstávají rozličné odpadky. Není jich sice záplava, ale přece jen ono místo nezdobí. Nu - kdo se podívá na přetékající odpadkové koše, patrně se nebude divit. Co bude navečer? Že by se konala ještě jedna úklidová etapa? Čím více jich zůstane na zídkách, tím méně bude prostoru na sezení. Možná budou majitelé a provozovatelé bister a restaurací rádi, neboť si lidé přijdou sednout k nim. Tržba zdárně poroste.
