Článek
Dnešních pár poznámek nebude krátkým slohovým útvarem, tj. nejčastěji poznámkou pod čarou, kterou velmi dobře znají osoby, které se věnují četbě a zejména studiu. V komiksech na ně zřejmě nenarazíme. A kdo nečte, možná ani smyslu slovního spojení „pod čarou“ nebude rozumět.
Nedávno jsem publikoval několik faktických zjištění v článku - Ukrajinci pod čarou. Rád bych k němu ještě cosi dodal. Následující poznámky se Ukrajinců mohou a nemusejí týkat. Nebo ne v plném rozsahu. V části případů bude prospěšné napsané věty vztáhnout na sebe sama a zamyslet se nad svou aktuální situací. A třeba si klást určité otázky. Měli bychom na ně též poctivě a průběžně hledat odpovědi. Není však úplně snadné k nim dospět. Jak ostatně bude patrné dále.
Díky analytikům již víme, že občané nedaleké velké země se u nás nemají výborně. Myšleno je na životní úroveň. Konečně, nejde o úkol ČR jako státu a ani nás běžných občanů. Oni sami by se měli snažit co nejvíce. Jak sám vidím kolem sebe, pracovitost mnohým nelze upřít. U některých se ovšem dá narazit na určité spekulativní postoje. Možná nemají daleko od vychytralosti a prospěchářství. My jako občané s mnoha úkoly a povinnostmi a starostmi nemáme přesný přehled, kdo a co více převažuje. Pochopitelně se občané ČR ve své zemi chtějí mít lépe než cizinci. Jejich „nízkou“ práci až na výjimky ovšem vykonávat nechtějí. Nebo by ji vzali? Anebo by jim vadil nízký příjem? Stěžovali by si? Za kým by šli? Psali by na určité instituce? Snažili by se medializovat svůj případ? Psali by analytikům, aby je hodili do zkoumaného vzorce? Nebo by sklopili hlavu a raději na sebe nepřitahovali pozornost? Jak víme, přizpůsobivost člověka je vysoká.
Kdybych si chtěl pohrát s českým jazykem, napadlo by mě spojení, jak ukrajinské lodi vyvážejí obilí, aby si jejich země vydělala na obranu před agresorem, avšak byly naloženy málo. Šlo o preventivní krok, kdyby byly zajaty, poškozeny či zcela zničeny, aby ztráta plodin nebyla tak vysoká. Pak je na plavidle jasně vidět, že voda se nachází pod čarou ponoru. Podobně by se dalo přemítat o žácích z Ukrajiny, kteří se ocitají pod čarou výborného nebo jen průměrného prospěchu. Pro starší děti by platilo, že se jim nepovedly přijímací zkoušky na SŠ a již dnes tuší, že zůstanou pod čarou přijetí.
Budu-li se držet nadpisu a skutečně pokračovat, napadá mě, že leckdo z našich občanů i z cizinců se může ocitnout či se delší dobu držet pod čarou důstojnosti. Kráčí o naprosto jasné konstatování? Nikoli, je převážně diskutabilní. Kdo vlastně vede důstojný život? Leckdo se domnívá, že nejvíce záleží na finančním příjmu. Jeho prostřednictvím si člověk ne/může něco dovolit. Třeba peněžně náročnější dovolenou. Představy o důstojnosti se ovšem dost různí. V historii leccos patřilo k tzv. dobrému tónu. Někteří lidé by vlivem svého zařazení do určité sociální skupiny něco nikdy nedělali. Kupříkladu probírat se odpadky a hledat v nich zbytky potravin, případně jiné předměty vhodné k výměně za jiné či ke zpeněžení na určitém místě. Víme, oč se jedná.
Pouze v samotné výši příjmu podstata života pod čarou neleží, byť silný vliv a dopad tu registrujeme. Důležitým ukazatelem je osobní spotřeba. Nakolik je vysoká? Jistě si lze poměrně lehce povšimnout řady rozhazovačných osob. Pro mnohé z nich platí vícekrát ověřená životní pravda - „lehce nabyl, lehce pozbyl“. Aktuální nabídka je velmi osloví, nechají se zlákat, projevují nekázeň, netrpělivost a nezdrženlivost a jim blízké projevy. Proto by se neměli divit, že se jich, jak se mezi lidmi říká, koruna nedrží. Nemluvě o přátelském vztahu k návykovým látkám a o jejich užívání. Zejména nadměrném. Z části zdrojů se dá docela snadno zjistit, že právě alkohol se podílí na přestupcích a trestných činech našich i zahraničních občanů. Mnoho lidí se samo způsobí, že klesnou a ocitnou se pod čarou. Část jich tam již zůstane.
