Článek
Je-li nadpis myšlen jako otázka, zřejmě autorovi poněkud selhala standardní kvalita práce smyslů. Vždyť je vše naprosto jasné. Proč se vůbec ptát? Proč tady ztrácet drahocenný čas? Prázdniny mají jasný účel a netřeba se jimi dále zabývat. Přesto bych poprosil o drobné strpení a o věnování několika minut příštím řádkům.
Od části osob můžeme zaslechnout, že prázdniny mají účel, aby se děti od školy a učení oddělily a pořádně si odpočinuly. Asi můžeme projevit souhlas. Pravděpodobně nejde o jediný možný pohled. Jiní jedinci tvrdí, že čím déle člověk - a dítě nevyjímaje - vyjde lidově řečeno ze cviku, tím více úsilí si žádá návrat do původních kolejí. Mimochodem - sportovci zmíněný proces chápou velmi dobře. Stačí si jako konkrétní příklad připomenout, jak obtížně se po zranění dostávají do pověstného zápasového tempa. Možná by se tu rodiče a děti mohli poučit a zvolit si tzv. přechodné období, aby organismus a jeho mysl poté tolik netrpěly. Stav vypadá, že se děti moudře řídí pokyny poradců pro osobní růst, kteří radí - neřeš minulost, nehleď moc do budoucnosti a především si hleď a soustřeď se na přítomnost, ta je klíčová. A děti tak rády postupují, aniž by se s kouči, mentory a jim podobnými osobami kdy setkaly. A vše pokud možno bez osobní odpovědnosti. Jde samozřejmě o možnou cestu.
Užívat si nesporně není úplně chybný krok a cíl, avšak pamatujme, že v životě je vždy něco za něco. Budeme-li školu tak trochu nahlížet jako pracovní proces a jako přípravu na život, nepůjde o zcela ideální směřování dopředu. Kdo by však z dětí během úvodních i pozdějších letních týdnů myslel příliš dopředu a trápil se představou, že na počátku září mu rozjezd bude pořádně drhnout? Zejména když jeho hlavní starostí je - užít si! Jinak lze napsat - vyhnout se potížím, komplikacím, nepříjemnostem a také výdeji energie. Zdá se, že pohodlnost vítězí, byť se tak pokaždé neděje na plné čáře, jak svědčí občasné chvíle, kdy vidíme děti plné síly, živosti a pohybu. Ukazuje se však, že jakmile sem „vstoupí“ rodiče a chtějí něco organizovat a něčemu dát řád a smysl / z jejich pohledu / je aktivitě a zájmu takřka konec.
A ještě důležitá otázka - jakou má cenu se věnovat učení během léta? Jak už plyne z předchozích řádek a myšlenek, není k dispozici dokonalá odpověď. Záleží tu na více vlivech a faktorech. Kdybych je měl stručně vyjmenovat, napadá mě vzor a model v původní rodině, který se ne/osvědčil, míra shody modelu mezi manžely a partnery, nabídky a příklady v okolí, co se píše na internetu / aniž by kdo prověřoval pravdivost informace a zkušenost a erudovanost zdroje /, plán na prázdniny, finanční limity, vysvědčení ad. Nejen děti se chtějí před ostatními ukázat. I rodiče potěší, když je kolegové a kolegyně ocení či jim závidí jejich dovolenou a její úroveň, byť původně plánovaný přípravný týden vyšuměl do ztracena a dítě nastoupilo s třídenním zpožděním. Však ono se to poddá. Nějak.
Zamýšlíme-li se nad posláním letních týdnů bez školy, jsme možná překvapeni, kolik různých hledisek a problematických bodů vyvstává či může vyskočit. Jak vidíme, rovněž prázdniny jsou či mohou být docela složitým obdobím, které účastníkům a účastnicím může v lecčem pomoci, a leccos jim též zkomplikovat. Hledání odpovědi - co je hlavním cílem, nemusí být tak snadné, jak se jeví. Už máte jasněji? Nebo právě po přečtení předchozích odstavců cítíte potřebu ještě uvažovat a promýšlet, než se vyjádříte?
