Článek
Aneb osobní ohlédnutí za ničivým orkánem v Čechách a na Moravě.
Město se večer ponořilo do naprosté tmy. Pouliční lampy se dočasně staly zbytečnými. Jak jsem měl možnost si všimnout, nápadně se zmenšil a zklidnil automobilový provoz. Mnoho lidí uposlechlo varování a raději zůstali doma. Konečně si mohli prožít, co jindy vídávali ve zprávách. Máme v hlavě obrazy působícího a spíše pustošícího tornáda, stařecky ohnuté stromy, poletující větve, zvířený prach před příchodem bičujících proudů vody, následně blackout apod. Lidé měli pro strach uděláno.
Na rozdíl od skutečně velkých katastrof se mnoho nestalo. Jen několik míst bylo po materiální a technické hned, po finanční a organizační později velmi citelně zasaženo. Určitě by se nemělo zapomenout na dění po psychologické stránce. Přesto či právě proto je užitečné se zastavit u několika konkrétních případů, abychom viděli, jak jsme jako lidé zranitelní, slabí a závislí. Prvním nepříznivým zjištěním se stalo, že nefungují určité služby, jak jsem o nich psal. Mám na mysli provoz linky na vratné lahve. Více se dá nalézt v odkazech dole. Druhým problémem se stal automat na kafe. Třetím kráječ na chleba. Naštěstí / ? / pečivo brzo došlo…
Čtvrtým byl nepříjemný poznatek obsluhy, že ve velkém OC nelze zavřít rolety bočních obchodů. Má za sebou desítky pokusů, jestli otáčení klíčem přece jen spustí obvyklou reakci. Jak ráda by prodavačka šla včas domů a třeba i klopýtala v úplné tmě, kde by si mohla svítit prozatím nabitým mobilním telefonem. Jenže se nesmí hnout z místa, ale musí se čekat na technika, opraváře, neví vlastně na koho přesně. A je nucena změnit program na zbytek večera, byť po odpolední směně by již jako moc bohatý nevypadal. Napětí postupně rostlo a houstlo. Ke kolegyni vedle již kdosi dorazil. Má naději, že se problém vyřeší. Muž leze po schůdkách nahoru a dlouhé minuty se vrtá v zařízení a průběžně svoje kroky komentuje. Roletu sice nespustil, ale podařil se mu jakýsi zákrok na mechanice a žaluzie se podařilo ručně srolovat dolů. Úleva. Chce se provolat - sláva! Ještě musí sehnat nějaký zámek, aby někoho nenapadlo se „podívat“ dovnitř.
Avšak na jak dlouho se člověku uleví? Co bude zítra ráno? Obnoví se proces pozvednutí nějak sám? Nebo bude nutný další zákrok? Kdo ho provede? Bude onen odborník k dispozici? Na kolika místech si ho budou vyžadovat? A kdo a z jakých prostředků zásahy navíc zaplatí? Větru se faktura těžko vystavuje. Nejspíše by ji odfoukl, aniž by ji pořádně pročetl… A obrátit se na ČEZ? Pán se schůdky projeví ochotu a navzdory pokročilému času se věnuje dalšímu obchůdku. Ukázalo se, že všude není mechanika stejná. Přestože vrata jsou si podobná jako vejce vejci. Právě! Jak víme, vejce se od sebe hodně liší, ačkoli pocházejí od stejného druhu zvířat. Stahovací - v danou chvíli spíše nestahovací - vrata je následovala. Finta od vedle zde nefunguje. Bylo by zajímavé sledovat žaluziové představení do konce. Jenže kdy nastane? Nikdo nebyl schopen předložit spolehlivou informaci.
Během noci byl učiněn pokrok a ráno bylo již asi dávno po výpadku elektrického proudu. Jak jsem se další den dozvěděl, někde se v OC či u supermarketu a/nebo u nefungujících mříží muselo čekat až do půlnoci, kdy byla dodávka obnovena. Pak vyvstal další problém - s ohledem na pokročilý čas přestaly jezdit prostředky MHD. Kdo neměl poblíž auto, čekala ho delší pěší cesta, při níž neutuchající vítr vytvářel nepříjemnou silovou a sluchovou kulisu. Dosažením domova komplikace ještě neskončily. Jak vypadá mrazák? Stačila se ohřát voda? Nejde rychlovarka atd. Musíme nějak přežít. Ráno se do práce nešlo úplně lehce jako jindy. Ono ani jindy se nekráčí v baletním rytmu. Vedení pořád honí tržby. Konec přemítání, musí se vyrazit. A navíc na místě se zjevila nová potíž - co s přesčasem. Nebo snad zaměstnanci a zaměstnankyně projeví „pochopení“ a nic chtít nebudou? Nebo snad právě proto? A co náhrada újmy za nadměrné vypětí? Vždyť tu setrvávali ve zvýšené pracovní pohotovosti. Leckomu pracoval i žaludek! Nenaskočí mu vředy? Samé radosti…
A ještě nelze nezmínit jeden paradox. Vlivem výpadku elektřiny je nouze, ale reklama v OC „vesele“ běží dál a dokonce všechna a v přesných intervalech. Člověka napadne - kdo na ni má náladu, když se vedle větru honí i ne zrovna příjemné myšlenky? A pro koho vlastně jde a doslova halasí, když počet zákazníků a zákaznic klesl na nové minimum? Možná by mohla být vyhodnocena jako účinnější. Lidé nemusejí dávat pozor na jiné, aby se vzájemně vyhýbali, a proto jim kus pozornosti - větší než jindy - zůstane pro spoty a výzvy. Mají příležitost si je pořádně vychutnat a zapamatovat.
Na druhé straně lze ocenit nezdolnost úseku reklamy a propagace. Klobouk dolů. Dalo by se vsadit, že strážící nedobrovolníci jí měli plné zuby a vlivem rozhozenosti vědomí se jim zažrala hodně hluboko do mozku. Nebo se jim podařilo ji vlivem nečekaných starostí vytěsnit a odříznout? Výsledky rozhovorů s „postiženými“ by nepochybně patřily mezi užitečné a obohacující vstupy v našem informačním arzenálu.
Předchozí části:
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-kdyz-vypadne-elektricky-proud-277068
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-vratne-lahve-277448
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-starosti-bez-elektrickeho-proudu-278171
