Článek
Nebude chybou napsat, že školní výlet vždy patřil mezi vrcholy a kladné zážitky celoročního působení dětí ve školním prostředí. Mnozí žáci a žákyně se již od ledna zajímali, kam se pojede a co se tam bude dělat. Někteřípříslušníci pedagogického sboru využívali školního výletu jako významného motivačního prvku a děti povzbuzovali tak, aby si ho opravdu zasloužily. Aby se jim stal odpovídající odměnou. Jiní naopak jeho cíl a podobu skrývali, ale nikdy nezpochybňovali, že by se neměl uskutečnit. Úvahy o nekonání se objevují až v posledních měsících a letech. Zajisté reagují na konkrétní stav ve třídách, jak jsem ho popsal v předchozích dvou dílech. Více najdeme v odkazech dole / v nich jsou obsaženy i loňské díly /.
Nadpis naznačuje, že by něco mohlo být i trochu jinak. Nebo hodně odlišně? Uvidíme. Školní výlet může vystupovat rovněž jako vrchol zátěže a stresu, jaký doprovázející dospělí dosud nezažili. A že mají dost různých poznatků, prožitků a zkušeností. Ne pokaždé jen pozitivních. Tak se podívejme na další okolnosti.
Jestliže se dnes vyučující rozhodnou pro školní výlet, musejí počítat s klasickými materiálními, administrativními, finančními, organizačními a někdy též zdravotními a technickými prvky. A především žel se spíše bohatou řadou potíží v chování dětí. Nezřídka se do pobytu mimo školu přenesou nehezké projevy, o nichž jsem psal vícekrát. Obecně a souhrnně je označíme jako jiné než slušné počínání. Hodně potom záleží na toleranci, energičnosti, postřehu a jim podobných osobních kvalitách a vlastnostech na straně dospělých. Jak se s nimi vypořádají na místě? Kolik budou mít sil, energie a chuti? Jak poklesky zlobivých dětí ovlivní příští týdny vzájemného soužití? Možná měsíce?
Ve hře máme následující varianty. Za prvé - na školní výlet se pojede. Za druhé - školní výlet se neuskuteční. Za třetí - prozatím stále není rozhodnuto a verdikt se odsouvá na co nejpozdější dobu. Každá z verzí má svoje výhody a stinné stránky a přináší určitá rizika a pocity od těšení a radosti přes napětí až po obavy a strach aj. U dětí lze po víceměsíční znalosti na straně pedagogů předpokládat, jak se zachovají. I když sami přiznávají, jak některé z nich dokážou překvapit. Mile i nepříjemně.
Naopak nikdy není dopředu jasné, jak se nakonec vyvinou postoje matek a otců. Na jakou stranu se v případě potíží přikloní? Budou bezmezně věřit svému potomkovi? Uznají paní učitelku třeba za třetinově důvěryhodnou? Že by aspoň kousek z jejího výkladu považovali za pravděpodobné, co jejich syn či dcera dělají? Napadne je poptat se ostatních rodičů a jejich dětí? Jedná se o rozumný krok? Co jestli by se na něj kdosi díval jako na vměšování se do rodinných záležitostí? Nikdy se neví. Lze pouze spekulovat. Avšak přece jen poznání z historie na škole je. Vždy bude na místě otázka použitelnosti.
Stát se žel může cokoli. Podnětem pro praktický postup rodičů by mohla být nesouvisející věc. Kupříkladu kritika rodiče na pracovní poradě. Trampoty s projektem. Zklamání po návštěvě příbuzných. Komplikace se splácením hypotéky. Rozzlobený soused a jeho negativní akce vůči rodině, domu, pozemku atd. Navíc málokdy lidé projeví přiměřenou citlivost. Ke svým elementům bývá nadměrná, k cizím obvykle nízká až nulová. Chybí vstřícnost a empatie a řada jiných náležitostí ze souboru sociálních a komunikačních dovedností. Pořád se někam ženeme a na podstatné projevy nemáme čas. Kdo by se divil, že přirozené dopady na sebe nenechají čekat? Navzdory logice vývoje je udivených mnoho! Zdá se, že žijí nějak mimo. Právě, zde je uhozen hřebík na hlavičku já jako rodič nevychovám dítě, jsem přesvědčen, že má svaté právo jet na školní výlet. Tam zlobí, ale o moji vinu nejde, měla si ho ukáznit učitelka, ne?
Seznam avizovaných odkazů:
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-proc-se-asi-nepojede-na-skolni-vylet-151035
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-asi-se-nepojede-nejen-na-skolni-vylet-151363
