Článek
Máme za sebou čerstvě 35 roků od zahájení velkých společenských, politických a hospodářských změn, a proto neuškodí připomenout pár myšlenek.
Každý asi nebude s nadpisovou tezí souhlasit, protože cítí, že mu chybí věcí poměrně dost. Penězi počínaje, zajímavou prací pokračuje a třeba kvalitnějším bydlením a atraktivnějším partnerem konče. Raději vynechejme zamyšlení nad politickou situací. Ještě že aspoň někdy a v nejistých cyklech se hospodářská složka vyvíjí příznivě a občan si nevšímá relativně nízké odpovědnosti, ziskuchtivosti, zvýšené arogance a egoismu politiků. Pokud se ovšem můžeme spolehnout na podklady a výstupy analytiků a statistiků. Jak víme, ne vždy se od nich dočkáme kvalitní práce. Nedávno jsem zabředl do zajímavého rozhovoru. Myslím, že také ostatní by se mohli a měli obohatit o několik následujících myšlenek.
Jestliže nám skoro nic nechybí, pak můžeme konstatovat, že se máme dobře. Oč je možné uvedené výroky opřít? Stačí chvíli uvažovat a budeme v obraze. Nejdříve se zastavme u životní úrovně. Na rozdíl od jiných zemí máme hodně bytů a rodinných domků. Sice se nestaví v tak velkém rozsahu jako dříve, nicméně poptávku se postupně daří uspokojovat, ač nejde o optimální tempo. Naše situace je rozhodně lepší než v zemích, kde vegetují pod stany, na střechy používají prozatímní bohatství velkých listů ze stromů, nemají k dispozici různé / snad výhodné / půjčky apod. Podíváme-li se na každodenní zprávy ze světa, vidíme, že máme dostatek jídla. Nejlepším důkazem jsou tržby řetězců, kde se potraviny prodávají, a pochopitelně také stav v našich popelnicích a v jiných nádobách na odpad. V pohodě se z nich uživí řada koček, krys, myší, psů a také bezdomovců a části jinde bydlících spoluobyvatel. Vlastně žijeme v nadbytku. Průměrně! Řada osob se nachází pod ním.
Ač si mnozí stěžují, že nemají dost peněz, patrně jich mají nebo aspoň používají hodně. Jak jinak si můžeme vysvětlit bohatost výbavy domácností? Proč by lidé tolik jezdili na výlety, zájezdy a rekreace? Můžeme-li věřit statistickým údajům, pak utrácíme stále více. Každý další rok se částky zvyšují. Kromě zásadních období krizí. Asi se opravdu máme lépe. Nebo se snad jedná o dopad zdražování? Konečně také aut stále přibývá. Celkově můžeme konstatovat, že životní úroveň je velmi dobrá a neřešíme žádné podstatné problémy. Spíše toneme v pověstných žabomyších válkách. Nebo kráčí o nadsázku? Kdo se vyjádří? Bude souhlasit? Nebo se postaví proti?
Jestliže budeme pokračovat dále, pak přes dost velký počet osob bez práce je nezaměstnanost stále relativně nízká. Pokud by se do pracovního procesu zapojily osoby, jimž je práce odpovídající jejich vědomostem a schopnostem nabízena, ale ony se jí z různých důvodů vyhýbají, byla by situace ještě o dost příznivější. Nabídek existuje poměrně dost. Nedaleko od sebe máme země, kde se potýkají s dvojnásobně vysokými čísly a ani v nich se život nezastavil. Nemluvě o územích, kde nepracuje naprostá většina obyvatel. Tam vládne skutečná bída.
Nezapomínejme ani na takové samozřejmosti, jako že máme kupříkladu dostatek pitné vody. Dokážete si představit, že byste pro ni jako dříve chodili přes náves a tahali ji v konvích? Vzpomeňme si na Afričany, kteří pro ni se zapůjčeným kanystrem chodí denně několik kilometrů. A v jak velkém horku! Teprve pak se mohou napít a umýt. O kvalitě tekutiny se raději nezmiňuji. Přes záplavu kladů bychom neměli zapomínat na stinné stránky. Na ně dojde příště.
