Článek
Než bude čtenář uveden do patřičných souvislostí, mohlo by ho napadnout, že podobně jako jsou prospěchově slabí někteří čeští a moravští žáci a žákyně, najdeme jedince stejných výsledků také mezi příchozími z velké východní země. Měl by pravdu.
Kdo by navštívil řadu školních tříd, ve většině z nich zaslechne výrok - „ukrajinští žáci patří mezi nejproblematičtější ve třídě“. A následují konkrétní příklady jejich poklesků, třeba jak nenosí pomůcky, nesledují výklad látky, nesnaží se, dělají, že nerozumějí, nenavazují kontakty s našimi dětmi, buď vůbec nebo ne zcela vhodným způsobem, perou se, lžou, člověk jim pořád vysvětluje, co ne/mají dělat, avšak stejně požadavky a hranice nerespektují atd. Vlastně se zásadně neliší od tuzemských dětí. Rozdíl je ve výši procent. Nejsem schopen je přesně vyčíslit, ale nestejnost je viditelná. A navíc jsou jako cizinci více na očích.
Zcela zákonitě vzniká otázka - co slabí ukrajinští žáci budou dělat v následujících měsících? A možná letech! Zejména pokud se nezlepší. Zde bychom měli mít na mysli obě významné položky, tj. schopnost / mají na zlepšení? / a ochotu / chtějí se oni sami posunout a raději vyšvihnout výše? /. Když se zamyslíme, vzniká díky nadpisu nový pohled. Nazvěme ho věcným, protože tak ho nelze zpochybnit. Pokud sem zavedeme psychologické, humanitární, morální a další aspekty, dostaneme se do jiné dimenze. Především zastánci tzv. korektivního jazyka by měli velkou příležitost pro kritiku. Jak postoj zní? Slabí ukrajinští žáci nejsou pro naši zemi výhodní tak jako jejich šikovnější, snaživější a chytřejší souputníci. Možná lze výrok posadit o něco tvrději: nejsou pro naši zemi výhodní vůbec, neboť odebírají vyučujícím příliš mnoho času, energie, trpělivosti a pozornosti, která jim chybí pro lepší část docházejících dětí. Našich i cizinců. Od nich stát dostane v budoucnu více.
Tím nejsme s důsledky u konce. Ještě proto upozorním na hledisko, že s nízkým vzděláním bude jejich společenská pozice a možnosti získat tzv. lepší práci více omezena. Budou méně přinášet ve prospěch ČR, pokud budou pracovat, myslí se „vůbec“ či „ve sféře šedé ekonomiky“, jak se dělo, děje a zřejmě nadále dít bude. Jde o dost známé případy, které je třeba v zájmu ČR a jejích - hlavně daňových - příjmů i pro příštěodhalovat a napravovat, byť podle zveřejněných ukazatelů se pobyt osob z Ukrajiny už dostal do černých čísel.
Nyní už zbývá vysvětlit pojem rekonstrukce. Myslí se jí poválečná obnova. Je faktem, že se na jejích plánech již delší dobu pracuje, vznikla řada projektů. Jen je prozatím problém, kdy budou moci být spuštěny. Uvidíme. Nicméně již dnes může být vydáno rozhodnutí nebo jen doporučení, aby především a právě dnešní slabí ukrajinští žáci odešli do své rodné země a aktivně se pustili do rekonstrukce na Ukrajině. Každá ruka tam bude velmi potřebná. Jen si představme tisíce tun suti z domů a silnic a mostů a též kovů ze zničené bojové techniky a zbraní! Nemusíme dané tvrzení vnímat jako špatné, mstivé a chybné. Kdo se podívá na zničenou zemi, pochopí, koho země bude potřebovat nejvíce. Daleko méně špičkově a specializovaně vzdělaných osob. Tím více jedinců schopných manuální práce. Bude se ale někdo ptát na jejich ochotu? Nebo zavládne cosi jako euforie po konci války a těšení se na budování v podmínkách míru? Nevíme. Leckdo je asi zvědavý, jak proces bude vypadat a kdy konečně už začne. Že by novou a čerstvou energii přinesly výsledky prezidentských voleb v USA? Už je známe. Přesto mnoho nevíme. Příští týdny a měsíce ukážou.