Článek
Možná se někomu název bude zdát podivný. Ba dokonce by mohl být vyhodnocen jako negativně zaměřený proti občanům uvedeného státu. Myslím, že brzo se vyjasní. V nejlepším případu bych dosáhl souhlasu, v méně příznivém pochopení a tolerance. A kdo vidí vše špatně, nic ho nepřesvědčí. Pouze doplním, že fakta jsou fakta.
Před pár desítkami hodin byly publikovány závěry docela širokého průzkumu, jak se u nás v českých a moravských teritoriích vede Ukrajincům. Popisovat důvody, proč sem přišli, je patrně zbytečné. Hlavním je rozpoutání a pokračování války. Nicméně najdeme i několik dalších, o nichž zde však nechci spekulovat. Leckdo se s nimi již potkal a nedělají mu radost. Řada lidí včetně politiků je „raději“ přehlíží. Nebo se tak aspoň tváří. Proto se budu věnovat výsledkům výše vzpomenuté akce našich vědců a analytiků.
Máme od nich konstatování, že řada se jich neocitla a nadále nezůstává v příznivé konstelaci. Titulek se vyjasňuje - nacházejí se pod čarou. Ale co ona linie znamená? O čem informuje? Praktickou podobou je, že sice docházejí do zaměstnání, ovšem jejich příjem jim nezajišťuje dobrou životní úroveň. Ano, zajisté můžeme souhlasit, že mnoho z nich působí v nižších kategoriích práce, jichž se u nás oficiálně celkem vede dvanáct. Málokdo z nich se dostane do lepší poloviny. Ale najdou se. Znám konkrétní příklady, třeba ve školství, kde sehrávají více než důležitou roli v sociálním a psychologickém začleňování ukrajinských chlapců a dívek. Mimochodem právě oni mohou potvrdit, že část příchozích dětí si počíná velmi dobře a jdou příkladem českým vrstevníkům. Jiná skupina ukrajinských dětí ale nemůže dostat kladné hodnocení, neboť s nimi jsou nemalé potíže. Namátkou jde o ledabylé plnění školních povinností, nebývají řádně připraveny na výuku, nechovají se hezky ke spolužákům, mnohé mají potíže se sebeovládáním ad. U dalších vidíme, podobně jako u dětí z nízkopříjmových rodin, že postrádají návyk na domácí přípravu na výuku na příští den.
V hlavní roli budou vystupovat finanční prostředky. Jako ostatně skoro vždy dříve a též dnes. Chceme se mít lépe, kdo by nechtěl. Jenže si na svoji zamýšlenou a plánovanou úroveň musíme vydělat. Nejprve na úplný základ. Mezi zjištění badatelů patří, že po zaplacení nutných výdajů, bez nichž se nelze obejít, cizincům zbyde dost málo, takže na tzv. běžný život zpravidla nedosáhnou. Jsou nuceni brát ještě další práci, kterou vykonávají buď velmi brzo ráno a/nebo v pozdějších odpoledních až večerních hodinách. Někdy i v noci. Pochopitelně je tak do značné míry narušován jejich osobní a rodinný život. Pokud ho vůbec s ohledem na aktuální stav v zemi původu mají. Myslím na rozdělení řady rodin, na rostoucí počet zraněných a mrtvých atd. Pokud poodstoupíme a zaujmeme věcný pohled, lze sdělit, že především řada českých zaměstnavatelů má ve svých rukou, jak u nás Ukrajinci budou žít a co si ne/budou moci dovolit. Kupříkladu svačiny a obědy pro děti ve školním věku, jejich účast na kulturních akcích, výletech a exkurzích aj.
Kdyby někdo nyní propadl zvýšenému soucitu a lítosti, má na ně přirozeně právo. Nicméně je záhodno upozornit, že ve velmi podobném až totožném uspořádání se nachází též dost místních občanů. Pak bychom vlastně mohli uvažovat, zda vedou normální život. Jak víme, životní úroveň vlivem různých vnitřních a hlavně vnějších okolností klesla a místy se propadla. Příčiny jsou obecně známy - C-19, válka, inflace, vývoj cen na světových trzích, ne vždy optimální zásahy politiků ad. Všechny je známe z bezprostřední blízkosti rovněž v naší zemi. Pro mnoho obyvatel nic příjemného. Jak ostatně projevují ve svých názorech a při zkoumání volebních preferencí. Už jen proto budou všechny letošní volební akty přitažlivé a významné. Hypotetické téma - jak by v nich hlasovali občané z Ukrajiny?
