Článek
Někdo by si mohl myslet, že daný obor bude velmi citelně obohacen. Že dojde nebo už došlo k prudkému rozmachu. Že se bezpříkladně rozšíří počet možností, ze kterých budou moci profesionálové i laici vybírat. Jak se vše usnadní a zrychlí. Možná i zdokonalí? Myslím, že je na místě občas až bezbřehý optimismus trochu krotit. Proto se podíváme na pár podkladů, dojmů a názorů.
Jak proniká do módního návrhářství umělá inteligence / AI /. Když jsem měl možnost před pár měsíci vyslechnout rozhovor s osobou, která se v daném oboru vyučila a profiluje, moc potěšen jsem nebyl. Natož nadšen. Vlastně se mi potvrdilo, co jsem si tak trochu a mlhavě myslel. Umělá inteligence není příliš chytrá. Vlastně sama od sebe skoro nic neudělá. Dokud ji člověk nenaplní či nenakrmí určitými podklady, neměl by nic čekat. Proto se tak zdůrazňuje připravenost na práci s ní a rovněž také vzdělání, bez něhož bude obsluhována pouze bídně.
Ona osoba, konkrétně se jedná o Jana Černého, se nechává slyšet, že jde o cosi jako o línou věc. Svůj názor vysvětluje tak, že vlivem užívání AI hlava člověka přestane pracovat tolik, jak byla dříve zvyklá. Dochází k poklesu a za nějaký čas, který se odhaduje velmi obtížně, nebude schopna plodit nápady v původní kvalitě. Zároveň si uvědomme, že kráčí o obor, v němž se má velmi široce projevovat tvořivost. Jestliže někdo umí rychle a správně počítat a poklesne ve své matematické hbitosti, moc se neděje. Pokud se neúčastní soutěží a nereprezentuje školu. Ohledně kreativity se ocitáme jinde. běží o jinou, totiž o vyšší kvalitu.
Kdo přemýšlí a nenechá se odradit několik větami a poznámkami, mohl by vyrukovat s přístupem - tak do AI nasadíme tvořivost a proces se násobně zlepší. Ano, tak by mohl jednoduchý postup vypadat. Podle nejen výše zmíněného odborníka ovšem nefunguje. Podobně jako třeba u empatie. Jedná se o ryze lidské produkty, které se prozatím nepodařilo nahradit, okopírovat a přenést jinam. Na rozdíl třeba od šachové hry. Do nositele „nasypeme“ miliony šachových partií a on se pak může stát lepším než velmi dobrý hráč. Zde se jeví jako zajímavé vývoj sledovat.
Nevím, jestli je dobře, že AI tvořivost neumí. Leckomu z návrhářů by usnadnila práci. Na druhé straně by se původní tvůrce opravdu osobnostně ochudil, neboť by klesla jeho kvalita. Záleží, jak stav a proces vidí a jak se staví sám k sobě a ke svému vývoji. Má raději pokoj a ticho? Jsou pro něj přínosem a dokonce cílem tzv. klidné vody? Nebo se naopak rád noří do nových elementů a zkouší nové přístupy? Ba si hoví v čemsi jako nejistota a rozbouřenost? A jak jeho pracovní způsoby a algoritmy souvisejí s jeho osobním životem? Zde mám na mysli typ, který v zaměstnání přísně střeží toky finančních prostředků, ale doma si počíná o hodně jinak, někdy přímo opačně. Možná bychom si dovedli představit, jak má nápadů, změn a kombinací z návrhářského studia dost, cítí se unaven a doslova vyšťaven, a proto v soukromí nic měnit nechce. Pokud možno. Nemůže ale ovlivnit úplně všechno.
Vidíme, že umělá inteligence a módní návrhářství nebude tvořit úplně jasný, jednoznačný a bezproblémový vztah. Kéž by dnešní řádky alespoň částečně přispěly ke snížení neopodstatněného optimismu. Naštěstí nevyřeší a nezajistí všechno! Nebo bychom si měli přát, aby se tak stalo? Co jestli se dříve nebo později vymkne jakékoli / lidské / kontrole?
Co již od autora na dané téma vyšlo:
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-svlekaci-aplikace-jako-vyzva-29447
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-co-vse-za-nas-ai-tj-umela-inteligence-udela-127355
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-ovladam-ai-a-jsem-dokonalost-sama-127895
