Článek
Jeho dosažení nemusí být nutně spojeno s typem a výší vzdělání. Nicméně spíše se dále uváděné poznatky najdou u někoho, kdo ví více o světě a o jeho fungování, není mu cizí studovat různé zdroje a jejich materiály atd. Pokud bude myslet svůj ekologický přístup vážně, měl by se zamyslet, co si na Vánoce bude kupovat pro sebe a pro blízké osoby. Zkusím položit následující otázky. Jakou má cenu si vzájemně kupovat a předávat zvýšené množství dárků? Má se v nich obdarovaný jedinec „utopit“? Opravdu jsou výrazem naší blízkosti a rozsahu a kvality lásky? Nebo spíše mají zakrýt, jaká se mezi námi nachází mezera a ba až propast, kterou se snažíme překlenout drahými a velkými dary? Nebyl by lepší nižší počet, přičemž by darované předměty pocházely obrazně řečeno od srdce?
Mezi konkrétní příklady našeho ekologického příspěvku se zařadí, že se budeme snažit kupovat levnější a často zdravější zboží na místní tržnici. Zejména pokud se známe s lidmi, kteří sem přijíždějí z blízkého okolí a víme o nich, že pracují poctivě, snaží se sice vydělat, ale nemají v plánu nás okrást a nepodstrčí nám závadné kousky. Dejme jim přednost před výrobky, které za sebou mají dlouhou cestu na místo prodeje a zároveň se do jejich zhotovení muselo investovat hodně energie, ať již máme na mysli zemní plyn, elektrický proud, hodně dřeva atd. O nadspotřebě vody ani nemluvě.
Je přirozené, že si výjimečné období chceme užít. Jaká je však cena? Zkusme si něco zjistit, v jakých podmínkách ony námi kupované věci vznikají? Je na nich podíl dětské práce? Jak rozsáhlý? Jsou pracující nadměrně vykořisťováni? Plní úkoly ve vícenásobně nevyhovujících podmínkách, tj. málo světla, nadměrný hluk, vysoká či naopak nízká teplota, zvýšená pracnost, protože majitelé šetří na zavedení moderních strojů? A jaká je péče o jejich zdraví? Leckde se na lidi pohlíží jako na spotřební materiál. Budeme daný směr podporovat?
V posledním období se rozšiřuje počet výrobků se značkou, o níž se doposud mnoho neví. Nám spotřebitelům má předat vzkaz, že se na něm či na nich pracovalo šetrně, že při jeho produkci nedošlo k poškozování přírody, třeba ke kácení lesů, znehodnocení půdy a vody, které se navíc spotřebovalo málo. Pak se nám stane automatickým algoritmem, že - nejlépe výrazně - snížíme spotřebu masa. Jaký je rozumný důvod, abychom ho konzumovali každý den? Netvrdím, že si na něj máme vyhradit pouze jeden den v týdnu. Kupříkladu by mohlo jít o pátek, kdy by se člověk odměnil za celotýdenní pracovní úsilí. Uvědomuji si, že dříve bývalo jediné „týdenní“ maso spojeno s nedělí jako se svátečním dnem. Dnes jsme se ocitli v odlišném uspořádání a je otázkou, co vše dnes ne/platí. Bude-li neděle zasvěcena výletům, při nichž půjdeme někam pěšky a do přírody, zřejmě bude lepší se najíst méně, aby se nám šlo lehčeji. Nebo se snad pletu? Ano, někdo může mít hlavu nastavenu tak, že se nadměrně nají, a proto někam vyrazí, aby nadbytečné kalorie, dnes vlastně jouly, shodil. Zamysleme se, kolik pomyslných „nedělí“ nás během svátečních dnů čeká!
Jako ekologický příspěvek pro letošní Vánoce bych viděl, že přestaneme s někým závodit. Například v počtu druhů cukroví, objemu masa, které nakoupíme a pak ho návštěvám budeme nabízet, občas až vnucovat. Známe prohlášení - „jestli si nepřidáš ten výborný bramborový salát a řízek, tak mě smrtelně urazíš“. Možná mají dobré vztahy, snad hrozba není myšlena příliš vážně, ale mnoho ekologie bych v oněch slovech nehledal a patrně ani nenašel. Zejména bude-li maso dopraveno z jiného kontinentu. Má dlouhá uhlíková stopa naši podporu?
A ještě bych připomněl jeden ekologický aspekt. Je opravdu nezbytné, abychom vykonali vysoký počet návštěv? Kolik z nich se může odehrát bez automobilů? Pochopitelně je ve hře vzdálenost. Nachází se moc vysoko požadavek či jen nastínění možnosti někam po svých nohou dojít pět kilometrů? Někdo bude argumentovat nadměrnou spotřebou času. Je komplikace, aby nám návštěva vyšla přibližně do půlky trasy vstříc? Pobavíme se na čerstvém vzduchu, pokocháme se pohledem na zimní přírodu, ať již vlastní bílý sněhový háv či hnědou barvu od bláta a zašpiněných zbytků trávy. Třebas se nám zalíbí pohled na les a přijmeme závazek, že už nebudeme kupovat živé vánoční stromky…
