Článek
Možná nepřispěji ničím originálním, ale přece bych byl rád, kdyby se několik mých myšlenek dostalo k širšímu okruhu zvídavých čtenářů a čtenářek. Nemusejí být nadměrně oceněny, postačí, když o nich budou přemýšlet.
Jedním ze směrů pro přemítání o nadcházejícím období je dotaz pro sebe sama - musím dodržovat všechno, co je s tzv. tradičními vánočními svátky spojeno? A ještě jedna důležitá otázka - musím mít všechno, na co mám chuť? Mimochodem se snažím mířit na oblast postění. Myslím, že idea a přínos půstu je natolik známa, že není potřebné se tu delší dobu zdržovat a vysvětlovat ji. Při věcném pohledu jednoznačně převažují klady. Konečně, sami si v době krátkodobé hojnosti můžete vyzkoušet jednoduchý praktický krok. Jeho podoba je snadná a hlavně dosažitelná. Jaká je podstata?
Navzdory nabídkám, lákavosti a pobízení ze strany osob v okolí se rozhodněte, že vynecháte obden jedno hlavní jídlo. Kdo nechce dopředu vědět, co se stane, uplatní kázeň a následující větu přeskočí. Pokud by mu k ní zraky přece jenom přiskočily a jaksi se přikovaly, má možnost si je zakrýt rukou či novinami nebo jiným předmětem. Jistě se po ruce nějaký vhodný najde. Jak zní odpověď? Nestane se nic. Naopak člověku přijde vhod pocit ulehčení. Někdo si možná bude muset vybojovat malý zápas se svými chutěmi. Navíc může mít pocit, že o něco přijde. Zejména když se podíváme, jak jiní lidé do sebe zasouvají hezky vypadající a vonící chlebíčky, vyvedené kousky cukroví, když předtím spořádali velký řízek atd.
Myslím, že díky nápadu a kázni se nám podaří učinit krůček v sebepoznávání. Dalším přínosem se může stát, že se alespoň dílem vzepřeme konzumnímu obsahu a tendencím současných svátků. Jako skoro vše, má můj nápad svou stinnou stránku. Možná i dvě. Nebo až tři? Za prvé se náš experiment může stát trnem v oku někomu, kdo vánočním svátkům přiřazuje zvýšený význam. Za druhé můžeme být označeni za klasického trhače party. Jestliže nebudeme konat jako ostatní, budou nás podezírat a dokonce obviňovat, že kazíme sounáležitost. Leckdo jistě nebude spokojen, že mu nastavujeme kritické zrcadlo. A ještě mě napadá čtvrtý stín. Pokud my sami po rozhodnutí vynechávat, méně spotřebujeme, znamená, že více potravin vyhodíme? Mysleme na zjištěný a vícekrát badatelsky ověřený fakt, že celosvětově se vyhazuje přibližně třetina potravin. Hrozivý údaj, že?
Jde zmíněný směr dohromady s ekologickým chováním lidí? Zejména příznivců zelených zítřků? Ano, Vánoce zde mohou vystupovat jako pověstný lakmusový papírek. Bude záležet především na nás samotných, jak se k záležitosti postavíme, jak s ní naložíme a v jak velkém rozsahu budeme ochotni a rovněž schopni odolat tlakům. Jistě, Vánoce jsou pouze jednou za rok… Takže musíme?
Jako poslední dílek dnešních úvah mě napadá, jestli nás někdo konkrétní nutí kupovat živé vánoční stromky. Jestliže máme mít doma vyzdobeno, existují solidní náhrady? Rozumím, že někdo nic umělého ve svém hájemství mít nechce. Pokud žije ve středně velkém městě, nechť si představí, jak velký kus lesa zmizí, pořídí-li si každá rodina pět větviček na zdobení. A co teprve při úvahách nad vánočními stromky? Kupříkladu výhodou umělé verze bývá, že je nemusíme vyhazovat, zabírat veřejný prostor a znečišťovat okolí. Sem si dovolím ještě vrátit. Myslím, že děti budou mít radost z dárků, ať již se budou nacházet pod jakýmkoli typem.
