Článek
Rozhodně nechci, aby nadpis a následující řádky vyzněly proti dívkám na škole. Řada z nich se chová slušně a patří mezi opory třídy, a tak se na ně a na jejich přístup leckterá paní učitelka může spolehnout. Kéž by tak postupovaly všechny děti. Občas se ovšem vyskytnou výjimky. Na jednu z nich se dnes podíváme.
Ve třídě ji na pověstný první pohled nemusíme hned registrovat. Jako ostatní děti se docela snaží. Ostatně, nachází se teprve na prvním stupni docházky. Vyučující pro ni má naštěstí pochopení a tolik na ni netlačí. Dopady však jsou a budou. Jestliže velmi slabá žákyně dosahuje tzv. nízkých výsledků, zdá se být rozumnou volbou, že si někdy později nebude vybírat maturitní obor, ale půjde se učit tzv. na kuchařku. Byť název studijního zaměření se jmenuje „lépe“. Už doma je vidět, že ji pomáhání při vaření baví, na leccos se zeptá, má možnost si něco vyzkoušet, matka ji neodhání příkrým hlasem a slovy „nepřekážej tady pořád“ jako některé jiné. Naopak občas ocení její snahu a výjimečně též výsledek.
Ale co škola? Například se blíží k dostatečnému prospěchu v matematice. Její matka, která s ní žije sama, se utěšuje, že uvedený předmět nebude potřebovat. Odchod k vaření jako k zaměstnání se jí jeví jako určité vysvobození. Vždyť se spolu nad příklady již dost potrápily. Ano, pamatuje si, že sama kdysi neexcelovala. Mnohé si musela po letech připomenout. A měla výhodu, že jí jedna kamarádka ze sídliště občas pomohla vysvětlit „matematické záhady“, aby je mohla úspěšně předestřít dceři. Vlastně se jednalo o doučování matky. Jako samoživitelce se jí hodilo, že nemusela nic platit. Stačilo jí občas pohlídat děti, když si kamarádka chtěla někam vyrazit. Cosi o jejích aktivitách slyšela, ale nikdy se neptala a po ničem nepátrala. Proč by měla vrtat do něčeho, co funguje a zhoršovat svou pozici? Tak trochu na ni platilo známé lidové upozornění - „nekousej do ruky, která tě živí“.
Pochopitelně leccos prosáklo mimo školu a jejich malý byt. Dívka se dostává do řečí. Jiné ženy si o nich povídaly, klasicky za jejími zády. Co zaznělo? Jedna z žen v debatě uvedla - „jak si může myslet, že jako kuchařka zcela unikne matematice?“. Patrně měla pravdu. Jak si třeba spočítá z malého receptu násobné dávky na větší porce? Na odhad nemá zkušenost. Kupříkladu kdyby vařila pro větší rodinnou oslavu nebo někde v zaměstnání? Stačí si představit, jak děti ve škole postupují. Dostanou deset příkladů a snaží se, aby jich aspoň půlku měly dobře. Co kdyby v přepočtech kusů a dekagramů v kuchyni udělala jen třetinu chyb? Jak by výsledek vaření vypadal a hlavně chutnal? Kdo by se do něj pustil rád a bez obav? Namátkou mě napadá přesolená polévka, přeslazený pudink, co způsobí dvojnásobek kvasnic atd. Ve většině škol jsou děti pochváleny i za velmi slabé výsledky. Z motivačního hlediska budeme postup dospělých chápat a dílem podporovat. Ale co až se dostanou na jistou pracovní pozici?
Naděje ale existuje. Je možné, že bude v kuchyni působit pod dohledem starší, vzdělanější a zkušenější osoby a zůstanou na ni úkoly typu - „oškrábej tuhle zeleninu“, „nakrájej…“, „tady to budeš deset minut míchat“, „skoč do skladu pro…“, „podej…“, „připrav zatím…“. Poté bychom mohli souhlasit s výrokem druhé přítomné ženy - „to pak vůbec nemusela chodit na učení na kuchařku, rovnou z ní po ZŠ mohli udělat pomocnou sílu, ne?“. Kdosi s ještě přísnějším pohledem by dodal - „měla vůbec zatěžovat český školní systém?“.
P.S.: materiál volně navazuje na zamyšlení - Co bude dělat velmi slabá žákyně. V odkaze níže jsou další písemné poukázky na jiná místa.
/ viz Článek, který je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-co-bude-delat-velmi-slaba-zakyne-156136/
