Článek
Stal jsem se očitým svědkem následující události. A není až tak nedávná. Dva muži táhnou třetího muže. Jejich tváře jasně ukazují, že pro ně nejde o snadnou záležitost. Proto není divu, že jejich ramena umdlévají, paže postupně poklesávají a kolena vláčeného jedince se dostávají do kontaktu s chodníkem. Vzhledem k chladnému počasí bude možná drobné poranění kůže o něco výhodnější, než aby někde zůstal ležet a prochladl.
Paní, která s taškou na kolečkách míří na nákup, se údivem zastaví, strnule hledí a až za chvíli se slovy „to je dnes ale svět“ zamíří dále za splněním svého cíle. Jak jsem se za pouhých pár minut dozvěděl, mířila do místního supermarketu. Když jsem se snažil navázat krátký formální hovor, vůbec nereagovala, poté se zamračila. Teprve když jsem jí připomněl krátkou společnou přítomnost u pohyblivého zákroku dvou pánů, tak byla v obraze. Cosi zamumlala, sáhla do pečiva a brzo s košíkem poodjela. Co se bude starat o někoho, kdo je mimo střízlivý stav a navíc mu kamarádi způsobují zranění, byť ho vlastně zachraňují? Má svých starostí dost. Třeba jestli jsou sušenky v akci a bude-li dost pečiva po večerní slevě…
Jen dodám, že vlečený muž pak jistě neměl snadnou situaci. Jestli ho doma předali manželce, s nejvyšší pravděpodobností nebude radostí bez sebe. Možná si něco vyslechnou i zachránci. To na něj nemohli dát pozor? Takhle dovolit, aby se zřídil! Ta ostuda. A… Raději půjdou hned pryč. Vždyť oni se na něj mohli vykašlat. Zase až tak velcí kámoši přece nejsou. No, jak se říká a jak leckdy potvrzuje sám život - „za dobrotu na žebrotu“. Že oni se do procesu vůbec pletli a pomoc poskytli! A nemá za sebe každý jedinec osobní odpovědnost? Vím-li na sebe, že můj vztah k alkoholu je nadměrně přátelský, měl bych s danou skutečností počítat a tzv. choulostivým místům se vyhýbat. Jenže… asi není potřeba pokračovat.
Samozřejmě nemusí jít o jenom právě popsanou situaci, kdy se člověk dostane na kolena. On se na ně ve vlastním slova smyslu nedostal, pouze jimi „brousil“ o zem. Kdyby ho však pustili, jistě by na ně padl. Avšak jen na chvíli, neboť vlivem nadměrného příjmu jistých návykových látek by se na nich neudržel a upadl by na zem. Tady je proces vcelku jasný. Jedinou výhodou by se asi stalo, že by se kůže dál nedřela. Jenže by na scénu nastoupily další potíže - déšť, prochlazení, patrně i přivolání hlídky PČR a následné šetření události. Kdo by chtěl být někde, kde šetří orgány a navíc se tam dá vysledovat můj osobní podíl? Lépe se citovanému místu a rizikovému ději vyhnout.
Na kolenou lze být samozřejmě i jinak. Celkově nemusí jít o snadnou situaci. Leckdo by ji vnímal jako potupnou, ať již opravdu bude klečet, nebo půjde o pomyslnou verzi. Pracovník se tolik snaží, aby co nejlépe splnil svoje úkoly a povinnosti, ale z pohledu vedení nebyl úspěšný. Dostane se mu kritiky, že se cítí být sražen na kolena. Podobně nepříjemný pocit mají hráči, když je soupeř notně sportovně vytrestá a vyhraje nejméně rozdílem třídy, případně dosáhne-li vítězství vůbec, protože se s ním rozhodně nepočítalo. Ještě hůře bývá, nastane-li uvedená nepříznivá konstelace před natěšeným domácím publikem. Jistě si dovedete představit, jakými asi jadrnými pojmy budou aktéři častováni a jak dlouho. Nemusíme chodit nikam daleko.
Děti dříve klečely. Ano, nebudeme zastírat, že citovaný úkon se neděl a že ho rodiče dost často využívali k tzv. nápravě a zklidnění potomků. Nešlo o výrazně bolestivou proceduru, nicméně jako příjemnou ji také nejde vnímat a ocenit. Zejména pokud byla doplněna povelem k předpažení rukou. Část rodičů ji „vylepšovala“ krokem, kdy na rukou byl další předmět, třeba atlas světa. Jak víme, jednalo se zpravidla o nejrozměrnější a nejtěžší učebnici. Děti se tak ocitly skutečně i pomyslně na kolenou. Dalo by se spekulovat, o jaké dopady půjde nebo už vlastně dnes jde v jejich dospělosti. Troufal bych si napsat, že / snad / bývalé postupy nepřispěly ke zvýšení lásky. Možná zde můžeme hledat jednu z příčin, proč děti ve vysokém věku tak málo často navštěvují svoje rodiče v různých pečovatelských zařízeních. Nebo že by šlo jen o známý nedostatek času? Kdo ví?
Předchozí části:
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-lhat-se-nema-ale-271125
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-ma-se-rikat-pravda-ale-271703
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-desetiminutovka-pravdy-272499
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-desetiminutovka-pravdy-vyssi-stupen-obtiznosti-273453
