Článek
Ano, někdy se tak situace může jevit. Nebo alespoň si leckdo může myslet, že k němu došlo. Ledacos mu nasvědčuje, ale obvykle se vyplatí počkat na prokázaná fakta. Jenže bychom měli počítat s velkou a prověřenou skutečností, že jak se někde objeví člověk, nastávají jako obvykle komplikace. Jak se mezi lidmi říká - přání je otcem myšlenky a doplním - následně také skutku. Jen tak mimochodem si položme zajímavou otázku - jak je tomu s matkou?
Vycházím tady z občasné zprávy našich médií, jak se ztratilo dítě. Následují základní identifikační údaje jako pohlaví, věk, vnější vzhled, oblečení a ještě místo a čas, kdy bylo naposledy spatřeno. V závěru krátké relace jsou občané vyzváni, aby jakékoli informace předkládali na příslušná oddělení PČR. V zájmu úplnosti dodám, že v části případů bývá pátrání odvoláno velmi brzo, třeba po několika hodinách.
Nutně se musíme ptát na účet ztraceného jedince, případně zákonného zástupce - jaká je jeho osobní odpovědnost? Když budeme pátrat po detailech a současně sáhneme po bohatství metody kritického myšlení, objeví se před námi pár otázek. Natolik se zabral do dění, že o sobě zapomněl dát vědět? Ani si nevzpomněl na rodiče, kteří doma dlí v obavách, strachu a v napětí? Opil se a „ztratil“ povědomí o své existenci? Nebo jen zkouší svoje okolí? Chce vidět reakce systému? V poslední zmíněné variantě by nejspíše nešlo o šťastné rozhodnutí. Určitě nikoli o správné. Rozhodně je potřebné se podívat na dopady. Často jich je více, než si myslíme a umíme představit.
Podívejme se, jaké se poté vyskytují jevy, pocity a řeči. Rodiče si prožili své. Volali na místa, která je napadla, ale na žádném nepochodili. Volající nemohl jinak než rezignovaně zakroutit hlavou a neveselým pohledem se podívat na nešťastný obličej svého životního partnera. Kdybych provedl malé odbočení, mohli bychom se dozvědět, že kráčí o uspořádání, v němž se velmi naléhavě prověří stav v oblasti mezilidských vztahů. Málokdo z nezainteresovaných pochopí zvýšenou citlivost. Leccos chápeme v běžném životě jako automatický proces, ale z času na čas přijdou momenty a zejména mimořádné podmínky, které nás poučí, jak je potřebné až nutné co nejlépe vycházet s ostatními. Když se přiblížíme ke dnu, na koho se můžeme obrátit? Třeba pozdě večer nebo v noci? A s jakou žádostí? A ještě nepřehlédnutelná poznámka - jsme vůbec na dně? Pamatujme, že existuje další, hlubší. A ne jedno. Od moudrých můžeme zaslechnout větu, kterou nechceme slyšet - může být ještě hůře!
Jistě bychom si měli povšimnout hlavního „hrdiny“. Uvozovky asi budou na místě. Cítí vinu, že na sebe a na svou rodinu přitáhl tolik pozornosti? Že kupříkladu povolal do služby docela dost osob, zejména pokud akce trvala déle než pouhých pár desítek minut? Kdo vše zaplatí? Jak bude vypadat jeho další životní pouť? Bude se snažit na svoje extempore co nejdříve zapomenout? Bude si ho naopak připomínat? Dá svůj zážitek k dobrému? Rozšíří ho po sociálních sítích? Nebo si pro sebe řekne - kdo by toužil po reklamě zmíněného typu? Leckdo by se pocitem studu propadl. Na druhé straně lze část dění využít jako kladné body při shánění a obveselování slečen. A samozřejmě vše mohlo proběhnout též pohlavně opačně. Jak dnes pozorujeme, dívky a slečny takřka v ničem za chlapci nezaostávají. Ba spíše naopak.
Na závěr připomenu, že občas hledání končí tragicky, tj. nálezem mrtvých těl. Před námi se otevírá smutná a pohnutá kapitola s poměrně hodně případy. Snažte se do ní nedostat! Součástí podkladů je, že je vhodné a užitečné hodně vykonat. Což ale někdy nestačí!
Předchozí části:
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-unosy-deti-a-jejich-prubehy-a-co-napovedel-pripad-halenkovice-218614
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-prvnaci-a-unosy-deti-a-uzitecna-beseda-219020
