Článek
Lidových zvyků je spousta, mnohé se někde, hlavně na vesnicích, dodržují, jinde jen z recese, jinde zase jako zábava. Na přelomu dubna a května se různě, většinou pod lesem( pozor na oheň!), na louce, u vody či jinde smaží z vajec vaječina. Není to náročné jídlo, jde spíš o legraci, užít si povídání, vykládání si různých i hrůzných historek, zavzpomínat na vlastní chyby i dobré zážitky. Naše třídy na gymplu A i B se chystaly něco takového podniknout, hlavně vzít hodně vajíček, bude nás hodně! Místem činu se stalo nenápadné místo přímo u řeky. Jasně, každý ve sportovním, batoh s dobrotami sladkými i slanými, nějaké ty tekutiny, chleba, ale především vejce. Tak jsme se sesedli do kruhu, kameny vyznačili ohniště, zarazili klacky na zavěšení kotlíku, ve kterém se ta dobrota měla udělat. Jenže… Všichni svorně zapomněli na ten kotlík. Co teď? No, zkusili jsme vajíčka napíchnout na špičaté klacky- a ono to fakt šlo! Ale museli jsme nad plamenem velmi opatrně a přiměřeně otáčet, jinak vajíčko udělalo puk! a bylo po něm. Hrdinové byli ti, kteří opravdu dokázali udělat vejce natvrdo. Zkuste to třeba soutěžně! Na to se vždy vzpomene se smíchem, vždy to všechny pobaví, patří to ke studiu se zábavou.
