Článek
Sedíme se segrou na lavičce v parku, rozhlížím se po známých. Je tu vůbec někdo? Jaksi instinktivně se kouknu vedle. Je tu! Je pořád děsně hezký, charismatický. Naše zraky se setkaly a zcela zasvěceně necháme naše oči propojené, v sobě. Nikdo ani omylem netuší, že před nějakým časem jsme měli propojené úplně něco jiného…
,,Fakt už jsi trapná, bude ti 18 a pořád panna," hučí do mne kámoška. ,,No jo, já bych chtěla, ale mám strach, že otěhotním. A co pak studium?" ,,Holčičko, neotěhotníš, když on, ten někdo, bude zkušený a opatrný. Ti vaši puberťáci nic neumí, akorát se vzrušit, tady není žádná jistota, akorát nervy s kalendářem." ,,Víš, pozval mne na rande krásný chlap, je o dost starší a je ženatý." ,,No to je ono! S ním budeš mít jistotu, že si dá pozor!"
Doufám. Už sedím v jeho auťáku a ujíždíme spolu na romantickou večeři někam daleko od místa bydliště. Musím dodat, že je automobilový závodník, což jeho charisma ještě znásobilo.
Výborné menu, svíčka, vínko. A už jsme v autě a jedeme , kam? Hledat příhodné místo k intimnostem. Když pak z bouráku pomalu vylézám poblíž našeho domu, mám zvláštní pocit jako nikdy předtím. To je asi ono! Už nejsem trapná!
