Článek
Nikdy jsem se nad nikým nevyvyšovala, spíš jsem kamarádila s lidmi, kterým bylo potřeba pomoct, ať už psychicky, nebo fyzicky. Kdysi jsem již napsala příběh o postiženém kamarádovi, který byl na vozíku, chodil na vedlejší školu, nějak jsme se seznámili a já jsem k němu cítila něco jako koktejl láska- cit. Studium moje a jeho střední škola v jiném městě nás rozdělila, ale vždy se k sobě hlásíme jako dávní známí, kteří si vždy měli co říct. Několikrát v přítomnosti různých lidí jsem však byla v podstatě donucena zdůraznit, že nejsem žádné béčko, že já na rozdíl od nich mám vysokou školu, zasloužený titul, že nejsem povinna nic dělat kolem těch, kteří sice mají vysoké podpatky a jaksi zakrnělé IQ( spíš vlastní vinou), nicméně dělají ze sebe- teď fakt nevím co při jejich jednoduchosti - v podstatě hlupačky, darmožrouty, paničky z „velkého“ města, které jsou přesvědčeny o tom, že jim obyvatelé „malého“ města budou či musí sloužit a plnit jejich nesmyslné požadavky v dederonové košili a špičatých lodičkách! Hlupačky. Chuderky. A tohle se přihodilo právě mi v rodině mého přítele. Ty „velkopaničky“ si jezdily na naši chatu často a požadovaly vždy nové povlečení, snídani do postele( tu jim tehdy proti mé vůli zajišťoval přítel) a další nenormálnosti. Naštěstí si své pozadí utíraly samy, chacha! Že prý jim vždy maminka všechno nachystala, připravila, možná i předkousala, takže ony si jen mohly „užívat“ pohostinnosti příbuzných.
,,Já nejsem jejich maminka, já nic z toho dělat nebudu, já mám vysokou školu a prázdniny!! Nejsem jim ničím povinována!!" Nastalo prudké ochlazení vztahů- z jejich strany- ve své nadutosti nic nepochopily. Já jsem v určitých případech typ chladnější až chladný, vždy tuším, vím proč, moje psychika se už dopředu radši obrní nepříjemné situaci, slušně řečeno. Úspěch na sebe nenechal dlouho čekat- odporné arogantní vyžírky postupně odpadly, no a v současnosti při zmínce možné „návštěvy“ mi sice mírně stoupne tlak a zlost, ale neohrozí to moje ego.
Pokud máte podobné zkušenosti s „rodinnými návštěvami“, obrňte se, nenechte se vysávat hlavně psychicky, škodná byla v každé době! Tak: ,,Lovu zdar a budižkničemům zmar!" Jo, ještě něco:,,Úsměv sice problém nevyřeší, ale naštve( slušně řečeno) tolik lidí, že to stojí za to!" Vaše Patricie.
