Článek
Každé roční období je obdivuhodné, přináší své staré kouzlo i nová překvapení. Tvorové se vždy museli přizpůsobit, najít způsob, jak přežít, jak uživit a ochránit své potomstvo. Zvířátka to vůbec nemají jednoduché, člověk teprve se svým zráním poznává a přiznává tu nesmírnou houževnatost a obětavost všech, kteří se sami musí o všechno postarat a v podstatě skutečně bojovat o svůj život. Obrovským stresem je neustálý strach z predátorů, lovců, nebezpečných tvorů. Ten stálý stres je nepředstavitelný a zničující. Člověk je predátor nejhorší, ale o tom dnes řeč není. Řeč zaměříme na hry zábavné i nebezpečné. Děti si vždy najdou nějakou hru, zábavu, zaháněč nudy, dokazování si, že má lepší výkony, vymyslet něco nového, čím by ohromili hlavně kluci holky, zkoušet nové možnosti všude…, většinou se však zapomíná na možnost úrazu, nebezpečí zranění. Všichni chápeme, oč jde.
Je vedro, jdeme k vodě, k řece. Skákání ze splavu, spodní vodní proudy, síla řeky, nevyzkoušená hloubka, potápění pod rozdivočelým vodním živlem apod. Blbla jsem spolu s ostatními. Navlíkla jsem na sebe nafouknutý plavecký kruh a starší kámoši mne takto házeli pod splav. Bylo to prima až do chvíle, kdy se mi kruh smekl, sevřel mi nohy v kotnících, já byla kolmo hlavou dolů ve vodě, mrskala jsem pouze chodidly nad vodou, a pila, a pila… Nejdříve si na břehu mysleli, že dělám opičky, ale po delší chvilce to naštěstí došlo kamarádce, že se topím. Topila jsem se, kruh nohy nepustil, strašný zážitek! Vytáhla mne, křísili mne, a jelo se domů. Voda ze mne vytekla, já sama obživla, takže lékař nebyl nutný. Pouze hrozil tyfus či jiná nákaza z nečisté vody. Lékař byl nutný. Čekali jsme pak na výsledky odběrů. Konec dobrý, všechno dobré. Obrovské poučení a zkušenost!
