Článek
Jsme civilizace, která si dobrovolně ničí vlastní kostru. Od útlého dětství usedáme do školních lavic, abychom se následně přesunuli za monitory počítačů, za volanty aut a večer s pocitem vyčerpání zapadli do měkkých gaučů. Zkrátka neustále sedíme. A naše tělo nám za to vystavuje velmi krutý účet.
Epidemie bolesti zad zasáhla západní svět nevídanou silou. Téměř každý dospělý člověk dnes ví, co znamená tupá bolest v bedrech nebo pocit, že má místo krční páteře ztuhlý betonový sloup. Náš pud sebezáchovy nám přitom velí hledat úlevu. Kupujeme si neuvěřitelně drahé ergonomické židle. Polykáme prášky proti bolesti. Platíme tisíce korun za hloubkové masáže a návštěvy chiropraktiků.
Na chvíli to vždycky pomůže. Z masáže odcházíte s pocitem, že máte nová záda. Ale stačí dva dny v kanceláři a stará, sžíravá bolest se neomylně vrátí.
Vědci a fyzioterapeuti dlouho sledovali tento frustrující kolotoč a snažili se pochopit, proč většina terapií selhává. Až do chvíle, kdy se přestali soustředit na svaly a podívali se na neúprosnou fyziku. Zjistili, že naše snahy o uvolnění zad narážejí na jednoho neviditelného, ale extrémně silného nepřítele, který na nás působí 24 hodin denně.
Jeho jméno je gravitace. A jediný způsob, jak s ní bojovat, je využít ji ve svůj prospěch.
Klíčový objev: Tajemství vysušené houby
Abychom pochopili, proč nás tak strašně bolí záda, musíme se podívat na anatomii lidské páteře. Nejde jen o hromadu kostí. Mezi každými dvěma obratli se nachází takzvaná meziobratlová ploténka.
Představte si tuto ploténku jako velkou, silnou kuchyňskou houbu naplněnou vodou a živinami. Jejím úkolem je tlumit nárazy. Jenže když si sednete, vytvoříte na tyto „houby“ ve spodní části zad až o 40 % větší tlak, než když stojíte. A protože na vás navíc neustále tlačí gravitace směrem dolů, děje se nevyhnutelné.
Jak prokázala rozsáhlá měření pomocí MRI (magnetické rezonance), pod tíhou vašeho těla se z těchto plotének během dne doslova vymačkává tekutina ven. Vaše páteř sesedá.
Tento jev je tak silný, že když se ráno po probuzení změříte, budete průměrně o 1 až 2 centimetry vyšší, než když se postavíte k metru večer po návratu z práce.
Pokud tuto vysušenou houbu jen masírujete nebo na ni dáváte hřejivé náplasti, neřešíte podstatu problému. Zůstane dál vysušená, tvrdá a obratle budou bolestivě drhnout o sebe. Abyste do ploténky vrátili tekutinu a pružnost, musíte udělat jedinou věc: roztáhnout opět jednotlivé části páteře od sebe. A právě tady přichází na scénu ten nejobyčejnější, a přitom nejdokonalejší trik na světě.
Takzvaný mrtvý vis (anglicky dead hang).
Fyzika úlevy: Jak oklamat vlastní tělo
Koncept mrtvého visu zní až urážlivě jednoduše. Najdete si jakoukoliv hrazdu, větev nebo pevný okraj dveří, pevně se chytíte oběma rukama, pokrčíte nohy (aby se nedotýkaly země) a… prostě se uvolníte. Visíte jako pytel brambor.
To, co se v tu chvíli stane s vaší anatomií, je ale čirá magie.
Vaše ruce zafixují horní část těla, zatímco zbytek vaší váhy – tedy hrudník, celá těžká pánev a nohy – začne pod vlivem gravitace nekompromisně táhnout směrem k zemi. Ve vaší páteři se poprvé za celý den otočí směr síly. Vznikne takzvaná trakce.
Odborné fyzioterapeutické studie zaměřené na spinální trakci vysvětlují, že oddálením obratlů od sebe vzniká uvnitř disku podtlak. Tento mikroskopický vysavač okamžitě začne natahovat vodu, kyslík a léčivé krevní živiny z okolních tkání zpět do nitra vysušené ploténky. Vaše houba se znovu napije. Tlak na skřípnuté nervy povolí. Svaly, které byly celý den v křeči, aby vaši páteř udržely pohromadě, dostanou po protažení konečně signál k absolutnímu uvolnění.
Zázrak jménem dr. Kirsch: Záchrana pro zničená ramena
Dechberoucí úleva pro spodní záda však není tím jediným, co mrtvý vis dokáže. Možná ještě větší senzaci způsobil tento cvik v oblasti ramenních kloubů.
Ortopedický chirurg dr. John Kirsch celá desetiletí operoval pacientům ramena. Když pak on sám začal trpět nesnesitelnými bolestmi ramen (tzv. impingement syndromem), vlastní kolegové mu doporučili okamžitou operaci. Místo skalpelu se ale dr. Kirsch rozhodl zariskovat a začal se každý den na pár desítek vteřin věšet na hrazdu. Nejenže se zcela vyhnul operaci, ale bolest po čase naprosto zmizela.
Na CT skenech svých pacientů prokázal, že lidé kvůli věčnému sezení u počítače a shrbení hrudníku mění tvar svých kostí. Kostní výběžek zvaný akromion (nadpažek) se časem ohne dolů a začne drtit rotátorovou manžetu ramene. Když se ale zavěsíte na hrazdu plnou vahou, vaše pažní kost funguje jako ocelová páka. Doslova tento deformovaný kostní výběžek zatlačí zpět nahoru a uvolní prostor pro zablokované šlachy. Vaše ramena se biomechanicky „opraví“.
Jak začít a neutrhnout si ruce
Příroda nás k visení navrhla. Naši dávní předkové, primáti, trávili v takzvané brachiaci (ručkování a visení na větvích) obrovské množství času. Náš ramenní kloub a naše páteř tento pohyb k přežití zoufale potřebují.
Pokud jste ale na hrazdě neviseli od dob základní školy, nesmíte na to jít zhurta. Váš úchop je slabý a šlachy ztuhlé. Zde je bezpečný návod na restart zad:
- Začněte s „podepřeným“ visem: Pokud máte nadváhu nebo velmi slabý úchop, nepřenášejte na ruce celou svou váhu. Postavte si pod hrazdu stoličku, chytněte se jí a nohy nechte stále lehce opřené o zem. Váhu na paže a páteř přenášejte jen do té míry, dokud je vám to příjemné. I částečná trakce funguje skvěle.
- Rozlišujte aktivní a pasivní vis: Při mrtvém (pasivním) visu necháte uši „zapadnout“ mezi ramena, uvolníte krk a necháte gravitaci udělat svou práci. Toto je verze pro uvolnění páteře. Pokud chcete spíše posilovat stabilizátory lopatek, použijte aktivní vis – ramena stáhnete od uší dolů a zapojíte záda. Obě varianty jsou mimořádně zdravé, ale pro bolavou páteř je zpočátku lepší ta naprosto pasivní.
- Budujte čas postupně: Vaším konečným cílem by mělo být vydržet v mrtvém visu 60 vteřin denně. Nemusí to být v kuse. Můžete si dát například 4 série po 15 vteřinách. Ideální je nainstalovat si jednoduchou rozpěrnou hrazdu do futer v kuchyni nebo u koupelny a pověsit se na ni pokaždé, když jdete okolo.
Pokud vás trápí chronické bolesti zad nebo ztuhlá ramena, zkuste na chvíli zapomenout na složitá řešení. Občas ten nejúčinnější lékařský nástroj nestojí vůbec nic. Stačí jen najít kousek volného místa nad hlavou, chytit se, zhluboka se nadechnout a dovolit fyzice, aby napravila to, co my sami celodenním sezením ničíme.
P.S.
Díky, že jste se mnou dnes na chvíli přemohli gravitaci. Pokud vám dnešní text pomohl pochopit, že cesta k zádům bez bolesti může vést přes obyčejnou hrazdu ve futrech, budu moc vděčný za drobnou finanční podporu. Pomůže mi to pro vás i nadále hledat podobné geniálně jednoduché recepty na zdravé tělo. Děkuji vám!
