Článek
Znáte to. Zapnete si nedělní televizní debatu a místopředseda SPD Radim Fiala s kamennou tváří a pečlivě nacvičenou dikcí vysvětluje, že státní dotace jsou mor. Peníze by se podle něj měly nechat v kapsách obyčejných lidí, neměly by se posílat na zbytečnosti a už vůbec by se neměl křivit trh. Zní to logicky, že? Frustrovaný divák u nedělního oběda souhlasně pokyvuje hlavou.
Má to jen jeden háček. Zatímco pravá ruka v televizi hrozí zaťatou pěstí zkorumpovanému establishmentu, ta levá nenápadně podepisuje žádosti o další miliony z veřejných rozpočtů.
Vítejte ve světě Radima Fialy. Ve světě, kde se před kamerami hraje divadlo pro chudé a rozzlobené, zatímco v zákulisí běží špičkově promazaný byznys s penězi těch samých naštvaných daňových poplatníků. Stačilo pár novinářských otázek a celá pečlivě budovaná konstrukce kolem jeho impéria se rozpadla.
Jak prodat firmu a nechat si ji
Léta nám Radim Fiala servíroval pohádku o tom, jak svůj obří byznys opustil. Už v roce 2018 prý své firmy prodal, aby se mohl plně a nezištně věnovat blahu českého národa. Tvrdil, že už s holdingem, který inkasuje státní peníze, nemá nic společného. Papír přece snese všechno.
Když se ale podíváme na data a do státních databází, skutečný obrázek je úplně jiný. Pohled do Evidence skutečných majitelů a interních registrů svléká předsedu poslaneckého klubu SPD donaha. Jak detailně popsaly Seznam Zprávy, Radim Fiala u společnosti IF Holding stále figuruje jako obmyšlená osoba, která z ní může inkasovat peníze. Přeloženo: ať už ty firmy na papíře řídí kdokoliv, peníze na konci dne tečou do kapsy Radimu Fialovi.
Když reportéři začali do majetkové mlhy šťourat, pan poslanec si zničehonic „vzpomněl“ na dluh ve výši 28 milionů korun. Celá transakce s údajným prodejem firem je natolik bizarní, že stačilo pár základních dotazů a Fialova obhajoba se složila jak domeček z karet. Lidsky se tomu říká podvod na voliče. Politicky je to mistrovské dílo českého pokrytectví.
Dotační peklo, které zázračně nevadí
Když přijde na dotace, je rétorika hnutí SPD nekompromisní. Jsou to vyhozené peníze, dotační byznys prý likviduje férové podnikání. Ovšem ve chvíli, kdy se dotační kohoutek otočí směrem k IF Holdingu, morální kompas Radima Fialy najednou ukazuje přesně na sever k nejbližší státní pokladně.
Datová analýza ukazuje fascinující čísla. Subjekty napojené na IF Holding získaly desítky státních dotací v celkové výši neuvěřitelných 247 117 041 Kč, jak precizně zmapoval portál Past-vina.cz.
Přečtěte si to číslo ještě jednou. Čtvrt miliardy korun. Zatímco zbytek národa počítá v supermarketu každou korunu a SPD je přesvědčuje, že za jejich bídu může předchozí Fialova vláda a uprchlíci, skrytý holding jejich vlastního místopředsedy luxuje státní rozpočet po stomilionových částkách. Nevidíme přitom jenom výkřik do tmy. Bavíme se o systematickém dojení systému, který politik před kamerami tak plamenně kritizuje.
Úklidová četa z Prostějova
Dotacemi to ale nekončí. Druhou nohou Fialova impéria jsou veřejné zakázky. Společnost IF Facility a.s., patřící do zmíněného holdingu, funguje jako mimořádně úspěšná úklidová četa. A to doslova.
Podívejme se třeba do Prostějova. Tedy do města, kde Radim Fiala dlouhá léta seděl v zastupitelstvu a kde dokonce předsedal Finančnímu výboru. Zcela čistě a bez jakéhokoliv stínu pochybností zde jeho firma za údržbu a úklid inkasovala přes 29 milionů korun.
Když potřebujete pohlídat kontrolory
Aby byl obraz fungování elitního anti-systémového politika dokonalý, musíme přidat poslední dílek skládačky. V malém českém rybníku je zkrátka všechno propojené a každý potřebuje mít své lidi na těch správných místech.
Když se zakladatel Fialova prvního fondu a zároveň dvorní advokát SPD z Prostějova, jistý Petr Přikryl, stal členem kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), vyvolalo to slušný údiv. Posadit spřízněného právníka do jedné z nejvyšších kontrolních institucí ve státě, a to s platem kolem 180 tisíc korun měsíčně, to už přece jen zavání ukázkovou trafikou za cenné služby.
Prezident NKÚ Miloslav Kala sice mezi řádky naznačil, odkud vítr fouká, ale Radim Fiala jakýkoliv vliv rezolutně popřel. „Nedisponuji žádnou pravomocí kohokoliv navrhovat za člena kolegia NKÚ,“ napsal reportérům suše. Jistě. Všechno je to jen obrovská náhoda. Stejně jako ten dvousetmilionový dotační polštář, o kterém vlastně vůbec nic neví, protože přece firmy už dávno „prodal“.
Jsme svědky fascinující politické schizofrenie. Na jedné straně stojí maska utlačovaného vlastence, který se rve za práva obyčejných lidí proti zlému státu. Na straně druhé sedí chladný kalkulátor, který ten samý stát vysává s precizností pijavice. Andrej Babiš naučil české politiky, že je střet zájmů jen sprosté slovo, které stačí dostatečně dlouho ignorovat. Radim Fiala tenhle model dotáhl k dokonalosti tím, že ho navíc obalil do vlajky a křiku o národní suverenitě.
P.S.
Díky, že jste dočetli až sem! Doufám, že až si příště zapnete zprávy a uvidíte dalšího rozzlobeného politika, jak buší do pultíku a slibuje záchranu před dotačním systémem, vzpomenete si na tenhle článek. Občas se vyplatí vypnout zvuk a podívat se raději do účetních knih a registrů smluv. Pokud vás podobná témata baví, budu rád za vaši podporu. I symbolický příspěvek pomůže tomu, aby vznikaly další články, které šetří váš zdravý úsudek a nedovolí politikům kázat vodu, zatímco sami pijí víno ze státního.
