Článek
Češi půjdou k obecním volbám 9. a 10. října. Kandiduje se prakticky po celé republice a jen v Praze je letos zaregistrováno 24 kandidátních listin s více než tisícovkou kandidátů.
První velké vysvědčení po sněmovních volbách
Komunální volby nelze jednoduše přepočítat na celostátní preference. V malé obci může populární starosta získat drtivou většinu hlasů bez ohledu na to, co se právě děje ve sněmovně. Velkou část komunální politiky navíc tvoří nezávislí kandidáti a místní sdružení. Přesto budou výsledky pozorně sledovat všechna stranická vedení. Budou totiž prvním skutečně rozsáhlým volebním testem politických stran po sněmovních volbách. Podobnou roli komunálním volbám přisuzovala už analýza ČT24 před volbami v roce 2018: strany z nich mohou vyčíst, zda jejich podpora od posledních sněmovních voleb roste, stagnuje, nebo klesá.
Praha bude nejsledovanější laboratoří
Zvláštní pozornost tradičně přitahuje Praha. Nejen proto, že jde o největší české město, ale také proto, že pražské zastupitelstvo má současně kompetence kraje. Letošní souboj navíc může být mimořádně vyrovnaný. Průzkum Medianu přisuzoval ANO 23,3 procenta a STAN 22,6 procenta. SPOLU pro Prahu bylo s 13,9 procenta výrazně za nimi, následované Prahou Sobě a Piráty. Přibližně pětina dotázaných přitom ještě nebyla rozhodnuta.
Praha tak může nabídnout zajímavou odpověď na otázku, zda se současné rozložení politických sil dokáže přenést také na úroveň velkých měst. A právě výsledky Prahy, Brna, Ostravy a dalších velkých měst budou mít v médiích nevyhnutelně celostátní význam.
Strana bez komunálních politiků má problém
Možná ještě důležitější je ale něco, co během volebního večera nebude tolik vidět. Silná politická strana nepotřebuje pouze poslance a ministry. Potřebuje také stovky starostů, místostarostů a zastupitelů. Právě komunální politika je místem, kde vznikají nové politické osobnosti. Úspěšný starosta může později kandidovat do kraje, sněmovny nebo Senátu a přinést si s sebou vlastní voličskou základnu. Úspěch na nejnižší úrovni politického systému vytváří důležité podhoubí pro vznik politiků, kteří mohou postupovat až do celostátní politiky.
A funguje to také opačně. Strana, která postupně mizí z obecních zastupitelstev, nepřichází jen o několik mandátů. Přichází o lidi, kontakty, lokální struktury a schopnost být mezi voliči vidět i v době, kdy zrovna neprobíhá celostátní kampaň.
Nejde jen o to, kdo získá nejvíce hlasů
Výsledky komunálních voleb jsou navíc složitější než výsledky voleb do sněmovny. Strana může někde vyhrát, a přesto skončit v opozici. Jinde může skončit druhá nebo třetí a nakonec získat starostu či primátora díky povolební koalici. Proto nebude nejzajímavějším číslem pouze celkový počet hlasů. Důležité bude sledovat, kdo dokáže získat velká města, kdo dokáže sestavit koalice a které strany dokážou uspět i mimo své tradiční bašty.
Komunální volby tak nejsou malými volbami mezi těmi „skutečnými“. Jsou zároveň testem popularity, organizační síly i schopnosti jednotlivých stran vychovávat nové politiky. Až se proto 10. října začnou sčítat hlasy, nebude se rozhodovat jen o tom, kdo bude příští čtyři roky řídit česká města a obce. Výsledky zároveň ukážou, v jaké kondici jsou jednotlivé politické strany – a kdo má nejlepší základnu pro další celostátní souboje. Komunální volby se mohou stát vysvědčením současné vlády, podobně jako midterms volby v USA.
Zdroje:
