Článek
Berme v potaz rok 2025 jako poslední celý rok Fialovy vlády a rok 2027 jako první rozpočet Babišovy vlády.
290 miliard proti 389 miliardám
Čísla ukazují výrazný rozdíl. Státní rozpočet skončil v roce 2025 schodkem 290,7 miliardy korun, přestože Fialova vláda původně plánovala pouze 241 miliard. Připomeňme, že tento schodek se ještě snížil o peníze z EU, které „dorazily“ později. Babišova vláda nyní na rok 2027 rovnou navrhuje deficit 389 miliard korun – příjmy 2,189 bilionu a výdaje 2,578 bilionu. Jde tak o jeden z nejvyšších plánovaných schodků v historii Česka. Vyšší schodek byl schválen pouze pro mimořádný covidový rok 2021, kdy rozpočet počítal s deficitem 500 miliard korun. Také za vlády Andreje Babiše.
Půjčíme si, krize nekrize
Samotných 389 miliard samozřejmě neznamená, že je Česká republika před bankrotem. Ekonomika je větší než před několika lety a vláda může argumentovat investicemi ve výši 289,6 miliardy korun, vyššími výdaji na obranu nebo zdravotnictví. Zásadní problém je ale v tom, že takto vysoký deficit vzniká v době, kdy Česko neprochází žádnou mimořádnou krizí. Není tu pandemie, zavřená ekonomika ani energetický šok. Právě ekonomicky relativně klidné období by mělo sloužit ke snižování deficitů a vytváření rezervy na horší časy. Pokud stát vytváří téměř čtyřsetmiliardový schodek už za běžných podmínek, nabízí se otázka, kam až deficit vystoupá při příští skutečné krizi. Manévrovací prostor bude o to tenčí a bolestivější. A krize vždycky přijde, jen nevíme kdy.
Fiala vs. Babiš: rozdíl není jen v miliardách
A právě v tom je největší slabina prvního skutečně Babišova rozpočtu. Nejde o to, že by stát neměl investovat nebo zvyšovat některé potřebné výdaje. Jde o to, že vláda rezignuje na pokračování konsolidace právě ve chvíli, kdy k tomu má relativně příznivé podmínky. Fialova vláda rozhodně nepředávala veřejné finance v ideálním stavu – ostatně sama skončila v roce 2025 téměř 291 miliard v minusu. Přesto její tehdejší střednědobý výhled počítal s postupným poklesem schodků až na 180 miliard v roce 2027. Babišova vláda místo toho navrhuje 389 miliard. Můžeme diskutovat o tom, za co se peníze utratí, ale základní směr je těžké přehlédnout: místo dalšího snižování schodků se Česko vrací k výrazně vyššímu zadlužování – a tentokrát k tomu nepotřebuje ani krizi.
Trend se obrací
Ještě výraznější než samotné srovnání dvou let je pohled na trend. Fialova vláda přebírala rozpočet po covidových letech s obrovskými schodky a postupně je snižovala. Skutečný deficit činil v roce 2022 360,4 miliardy, v roce 2023 288,5 miliardy a v roce 2024 271,4 miliardy korun. Rok 2025 skončil hůře, schodkem 290,7 miliardy, ačkoli plán počítal pouze s 241 miliardami. Rok 2025 tedy na první pohled klesající trend narušil, když deficit dosáhl 290,7 miliardy. Výsledek však výrazně ovlivnilo časování evropských peněz; po jejich očištění činil schodek 249,9 miliardy.
Přes všechny výhrady tak byl základní směr Fialovy rozpočtové politiky zřejmý – dostat mimořádně vysoké schodky postupně dolů. Babišova vláda tento trend obrací. Pro rok 2026 počítá rozpočet se schodkem 310 miliard a návrh na rok 2027 už s 389 miliardami korun. Místo dalšího snižování deficitu tak během dvou let přichází nárůst téměř o sto miliard korun. A právě změna trendu je možná důležitější než samotné číslo 389 miliard: Česko se po několika letech konsolidace znovu vydává směrem k rostoucím schodkům.
